Občanská poradna? -- stran(y) Věci veřejné
http://plebs.cz/category/politika/
http://plebs.cz/politika/kristyna-koci-nesesrihana-nahravka/
http://plebs.cz/aktualne/vladni-krize-rozpad-demokracie-v-cechach/
http://www.ct24.cz/svet/125418-co-odhali-nezverejnene-rozhovory-s-jackie-kennedyovou/
http://www.ct24.cz/kalendarium/62125-jackie-kennedyova-vesla-do-dejin-pro-svuj-styl-a-eleganci/
BEJVÁVALO?!
http://www.veci-verejne.cz/stranky/nase_poradna
http://www.veciverejne.cz/clanky/bydleni_davky_a_sluzby
Občanská poradna funguje už od roku 2002. Od té doby jsme poradili stovkám občanů z Prahy 1 a 5. Řešíme převážně sociální témata, například deregulaci nájmů a její dopady. Není bez zajímavosti, že našeho poradenství využívají především senioři, kteří se ve velké míře zajímají o výši příspěvků na bydlení. Často se také setkáváme se stížnostmi na odbor výstavby Prahy 5, zejména na arogantní přístup úředníků při komunikaci s občany. Dále Vám poradíme se službami pro seniory týkající se například domů pečovatelských služeb nebo domovů důchodců, pečovatelských služeb do bytů či s vyřizováním sociálních dávek.
Našim cílem je, aby občané nedopláceli na neznalost svých práv a povinností, dostupných služeb nebo neschopnost vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. Proto naši konzultanti občanům pomáhají orientovat se v zákonech a sociálních systémech, aby jim usnadnili uplatňovat svá práva a vyřizování svých osobních záležitostí.
Kdy? Pravidelně každý čtvrtek od 13.00 do 16.00.
Kde? Vaše problémy můžete s našimi zástupci konzultovat v sídle Strany Věci veřejné v budově na rohu ulice Malátova a Elišky Peškové na adrese Malátova 18, Praha 5. (Přijdete-li z tramvaje "ke kašně a vodotrysku"; od zbytku růžového tanku na Arbesově náměstí, doprava směrem ke Smíchovu ulicí Elišky Peškové jdi jeden blok
a na rohu doleva do Malátovy a na tom rohu by to mělo být!)
Jak nás kontaktovat? Naše poradenství poskytujeme individuálně formou osobních a telefonických rozhovorů.
Osobně:
Přijďte za námi do sídla Strany Věcí veřejných. Jsme tam pro Vás každý čtvrtek od 13.00 do 16.00. Po dohodě se s našimi konzultanty můžete setkat i v dobu mimo úřední hodiny.
Telefonicky:
222 233 292, 222 233 293
Případně přímo kontaktujte naše specialisty:
Jana Pařízková: 608 806 693
(konzultantka pro Prahu 1 a odbornice pro sociální otázky)
Jiří Vejmelka: 724 504 848
(konzultant pro Prahu 5, všeobecné poradenství)
E-mailem:
Michal Pavel: m.pavel@veciverejne.cz
Jiří Vejmelka: j.vejmelka@veciverejne.cz
Marie Hakenová: m.hakenova@veciverejne.cz
22. 9. 2009 – Máte problém, nebo se nacházíte v jiné obtížné životní situaci? Neváhejte zavolat Zelenou linku 800 879 709, kde pracují kvalifikovaní odborníci, kteří budou řešit vaše problémy.
Zelená linka Věcí veřejných 800 879 709 je kromě osobního kontaktu s občany a webových stránek jedním z hlavních komunikačních prostředků, jak s VV občané z celé země komunikují. Můžete se jejím prostřednictvím registrovat, hlasovat v referendech, objednávat časopis, ale především si říct o pomoc. V současné době evidujeme 44 753 vyřízených telefonátů. „Pokud chce být někdo dobrým politikem, musí podrobně znát i příběhy lidí, kteří v tomto státě žijí, jejich problémy a potřeby,“ vysvětluje předseda VV Radek John, proč VV Zelenou linku provozují.
Příběh první: ze Zlínského kraje
Paní J. ze Zlínského kraje se po dlouhodobé nemoci měla vrátit zpět do zaměstnání, ale její pracovní pozice byla zrušena. Kvůli předešlým konfliktům s ředitelem organizace měla obavu, aby nedošlo k jejímu převedení do podřadné pozice bez finančního vyrovnání. Obrátila se proto na Zelenou linku VV. „Poskytli jsme paní J. veškeré informace - co vše si může nárokovat a jak může postupovat, aby s ní zaměstnavatel nevyběhl,“ popisuje postup poradenství Zuzana Dufková. Po návratu z neschopnosti paní J. opravdu dostala výpověď z organizačních důvodů. S pomocí Zelené linky však dosáhla tříměsíčního odstupného.
Příběh druhý: ze severu Čech
Paní M. ze severních Čech chtěla vědět, na jaké dávky sociální podpory má nárok. Odbor státní sociální podpory jí totiž sdělil, že nic dostávat nebude, protože se do společně posuzovaných osob počítal i druh paní M, který s ní však nežil. Poradci Zelené linky jí doporučili, aby si zažádala o výjimku, kdy by byl její druh vyjmut ze společně posuzovaných osob. „Začali jsme řešit problémy, které souvisely s jejím druhem a bytovou situací. V minulosti totiž došlo k nehrazení nájmu a v tuto chvíli obec odmítla prodloužit z tohoto důvodu nájemní smlouvu.“ Problémy s druhem pokračovaly, paní M. bylo doporučeno vyměnit zámky, jelikož ze strany druha došlo k neohlášeným návštěvám a psychickému týrání. Vše nakonec dopadlo dobře, a paní M. se díky pomoci Zelené linky dočkala dávek, na které má nárok, a také přestěhování do nového bytu, kde již její druh není hlášen.
Příběh třetí: z Vysočiny
Na Zelenou linku volala paní D. z Vysočiny. Musela se vystěhovat z bytu, který byl v havarijním stavu, téměř neobyvatelný. I úspory paní D. byly velice malé. Bydlela na samotě, bez internetu a navíc s devatenácti kočkami a psem. Paní D. nakonec našla pro kočičky umístění, ale bylo potřeba ještě najít byt pro ni samotnou. Pracovníci Zelené linky tedy začali znovu usilovně vyhledávat byt. „Jen pro orientaci, paní D. bylo týdně předáváno okolo 20 kontaktů na ubytování,“ popisuje problematiku Marek Gawlas ze Zelené linky. Paní by už měla být v tuto chvíli už přestěhována. „Tímto ale práce Zelené linky nekončí, paní D. je totiž potřeba najít ještě adekvátní práci, aby mohla začít novou etapu svého života v novém domově,“ dodává Gawlas.
Josef Fišer a tým Zelené linky
Adresa: Štefánikova 23, 150 00 Praha 5
Telefon: zdarma 800 879 709
Naše kanceláře jsou snadno dostupné ze zastávek MHD - Švandovo Arbesovo náměstí, kam jezdí tramvaje číslo 6, 9, 12, 20 a autobusová linka 176.
Obecné dotazy info@veciverejne.cz - všechny dotazy zodpovíme co nejrychleji.
Přijďte osobně
Přijďte za námi do sídla Strany Věcí veřejných. Jsme tam pro Vás každý čtvrtek od 13.00 do 16.00, kdy funguje naše občanská poradna. Po dohodě se s našimi konzultanty můžete setkat i v dobu mimo úřední hodiny.
Telefonicky
- volejte zdarma naši Zelenou linku 800 879 709
Případně přímo kontaktujte naše specialisty:
- Jana Pařízková: 608 806 693 (konzultantka pro Prahu 1 a odbornice pro sociální otázky)
- Jiří Vejmelka: 724 504 848 (konzultant pro Prahu 5, všeobecné poradenství)
E-mailem
Michal Pavel: m.pavel@veciverejne.cz
Jiří Vejmelka: j.vejmelka@veciverejne.cz
Marie Hakenová: m.hakenova@veciverejne.cz
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
více článků k problematice nájemního bydlení a deregulace:
Praha 11 si posvítila na nájemníky, hříšníky čeká výpověď
Autor: ČTK
30.01. 09:45
V polovině obecních bytů Prahy 11 zjistila kontrola nedostatky, více než šesti stovkám nájemníků hrozí výpověď z bytu. U dalších, dosud neprověřených bytů, nevylučuje starosta Dalibor Mlejnský trestnou činnost. Magistrát se chce inspirovat a zkontrolovat i svůj bytový fond. V pilotním projektu by se prověrky podle radního Jiřího Janečka měly týkat asi 15 procent bytů.
"Zjistili jsme, že 14 procent bytů je užíváno v rozporu s nájemní smlouvou," uvedl Vít Bárta, ředitel společnosti ABL, která kontroly v Praze 11 provedla. Hříšníci dostanou výpovědi z bytu do poloviny letošního roku. Městská část je využije pro lidi, kteří budou mít problémy s placením deregulovaného nájemného, další pronajme například v soutěži o nejvyšší nabídnuté nájemné.
Do více než 200 bytů se kontroloři vůbec nedostali. "Jedná se o byty, ve kterých lze předpokládat, že dochází k ilegální činnosti," uvedl Bárta. Podle Mlejnského je radnice připravena se do bytu dostat všemi zákonnými prostředky, například pomocí policie nebo exekutorů. Protidrogové oddělení policie ČR podle Mlejnského radnici upozornilo, že by se v těchto bytech mohly nacházet varny drog nebo pěstírny marihuany. "Máme signály i o nabídkách erotických služeb," dodal starosta.
V šesti desítkách případů v bytech bydlely nenahlášené osoby nebo pouze lidé, kteří byli hlášeni jako spoluuživatelé. "Lidé, kteří jsou v zahraničí, to vysvětlují například tím, že jim někdo jejich byt hlídá," uvedl Bárta. Jeden byt dokonce pronajímala realitní kancelář. Někteří nájemci jsou také dnes již 15 a více let po smrti, v bytě bydlí jejich příbuzní. U 112 lidí kontroloři zjistili, že vlastní další nemovitost, což je v rozporu s nájmem obecního bytu.
Škody za miliony
Mezi další prohřešky patří neoficiální výměny nebo černé pronájmy. Podle Bárty dokonce u 26 bytů kontrolorům nájemníci podepsali čestné prohlášení, že v bytě bydlí načerno. Tito lidé za bydlení platili průměrně 9000 korun měsíčně, regulovaný nájem přitom činí v Praze 11 průměrně zhruba 3600 korun. Jen u těchto doložených černých pronájmů si nájemci tímto způsobem vydělali zhruba 1,7 milionu korun ročně na úkor městské části.
Dalších 362 nájemníků si bez povolení provedlo v bytech úpravy jako například nové podlahy, bytová jádra, výměny oken nebo zasklení balkónů. V dalších bytech si lidé bez povolení vyměnili kuchyňské linky, sporáky a vestavěné skříně. U některých nedostatků bude ale radnice podle Mlejnského vstřícná, například u některých neevidovaných obyvatel bytů. Nájemníci to ale budou muset napravit.
Magistrát se chystá do měsíce vypsat výběrové řízení na firmu, která provede kontrolu na vzorku bytů. Pokud by se kontroly ukázaly opodstatněné, magistrát je podle Janečka připraven k plošným prověrkám. "Rentabilita je jasná, jenom při černých nájmech jdou škody do milionů," uvedl Janeček. Zároveň se tím podle něj potírá kriminalita. "Musíme si uvědomit, že bytový fond slouží pro občany, kteří se dostanou do krize, a tyto byty jim mají pomoci se z ní dostat," dodal radní.
Pokud by magistrát chtěl zkontrolovat všechny nájemníky, náklady by byly v řádu desítek milionů korun, kontroly v Jižním Městě stály přes šest milionů korun. Magistrátní byty ale mají tu výhodu, že část smluv je uzavřena na dva, nebo tři roky. Smlouvy jsou podle Janečka také tvrdší, nájemníci musí souhlasit s případnou exekucí.
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Cigaretka v pronajmutém bytě? V Americe brzy minulostí
Autor: ČTK
18.11. 16:37
Kuřáci, kteří žijí v nájemních bytech, si ve Spojených státech brzy zřejmě nebudou moci zapálit už ani doma. Stále více majitelů totiž ve svých domech zpřísňuje pravidla pro kouření, případně je zakazují vůbec. Například v New Yorku, kde se nesmí kouřit v barech či restauracích, se tak prostor pro milovníky cigaret dále zmenšuje, uvedl deník The New York Times.
Newyorská společnosti Related Companies tento měsíc zakáže kouření v některých svých činžovních domech na Manhattanu. Důvodem jsou obavy o zdraví lidí, kteří musejí dýchat kouř z cigaret, i když sami nekouří. Zákaz se sice netýká lidí, kteří už mají uzavřené nájemní smlouvy, noví nájemníci jej ale budou muset dodržovat.
ČTĚTE TAKÉ: Nekuřácké restaurace drtí infarkty víc, než se čekalo?
Kouření v parku? Zapomeňte, hrozí newyorský starosta
Místní developerská firma Kenbar Management jde podle deníku ještě dále. Až v prosinci dokončí svůj nový nájemní dům na Lexington Avenue, bude jeho 298 bytů zcela nekuřáckých, a to včetně teras. Kuřáci z řad nájemníků navíc nebudou moci svému zlozvyku holdovat ani před budovou. Pokud by byli přistiženi, museli by se z domu vystěhovat.
"Myslím, že to je naprosto absurdní," řekl listu newyorský kuřák Bryan Marx. Sám v bytě kouří ručně balené cigarety. Před lety ale přestal s doutníky, aby příliš nepopichoval své nekuřácké sousedy. Podle Marxe se kuřáci stali fackovacími panáky za vše, co je v New Yorku nezdravé. "Co trochu tolerance?" podotkl.
Zákon jako metla na kuřáky
Jeho slova ale zřejmě zůstanou nevyslyšena. A to nejenom v New Yorku. Podle newyorského deníku více než 50 městských bytových agentur po celých Spojených státech zakázalo ve svých budovách kouření. Města také připravují zákony, které kouření v bytech znemožní. Podobně postupuje řada developerů.
ČTĚTE TAKÉ: Manželství s kuřákem zvyšuje prý výrazně riziko mrtvice
Zákazy kouření účinkují rychleji, než se myslelo
Podle The New York Times není pochyb o škodlivosti pasivního kouření, otázka ale je, zda cigaretový kouř může nekuřákům uškodit i přes zeď bytu. Nedávná studie, kterou si nechala vypracovat newyorská radnice, nicméně ukázala, že 57 procent nekuřáků bylo významně vystaveno cigaretovému kouři. Mohlo by za tím být právě i to, že je ohrožuje kouř od sousedů.
Podle průzkumu, který si nechala vypracovat newyorská organizace NYC Coalition for a Smoke Free City, která se zasazuje za co největší omezení prostoru pro kuřáky, by zákaz kouření v bytech neohrozil trh s nájemními byty ani prodeje bytů do osobního vlastnictví. Developeři a realitní agenti ale tak optimističtí nejsou. Kuřáci v New Yorku s počtem 950.000 osob představují 16 procent populace, což podle nich není zanedbatelný počet.
Na pláž i do parku. Bez cigaret
"Myslím si, že zrovna teď není obecně moc dobrý nápad snažit se omezit počet potenciálních nájemníků," řekl například Daniel Baum, šéf developerské firmy Developers Group/The Real Estate Group of New York. Podle něj se v současné hospodářské situaci počítá každý obsazený byt. Město samo ale zatím zákaz v městských bytech neplánuje, byť jeho úředníci na podzim přišli s nápadem zakázat kouření na plážích či v parcích.
Newyorský starosta Michael Bloomberg je známý odpůrce nikotinového dýmu a právě během jeho pobytu v úřadu začal ve městě platit zákaz kouření v restauracích a barech.
________________________________________________________
http://www.e-sondy.cz/aktualne/909-3/obrovsky-zajem-o-prepocitavani-najemneho
nájemníci bytů s deregulovaným nájemným chystají protest
http://ostok.cmkos.cz/?q=aggregator
nájemníci bytů s deregulovaným nájemným chystají protest
cituji z:
http://www.praha-suchdol.cz/files/informace_01_08_web.pdf
Bytová komise
Na úřad naší městské části se často obracejí občané s žádostmi o přiděleníobecního bytu, případně se dotazují naosud svých žádostí, které si na úřad po-dali před mnoha lety, a nebyli dodnes vy-rozuměni. Bytová politika se hodně změ-nila, pořadníky na přidělení bytu jsouminulostí. Jak to tedy vlastně je?V současné době naše městská část ne-disponuje žádnými volnými byty. Tato si-tuace se ani v blízké budoucnosti výrazněnezmění. Možnost uvolnění obecního bytuje velmi málo pravděpodobná, muselo byse jednat o byt, obsazený jediným nájem-níkem, a teprve v případě jeho odstěhová-ní, úmrtí či vystěhování z důvodu neplace-ní nájemného by bylo možné byt přidělitnovému nájemníkovi. Takový případ můžesice nastat, ovšem potom by byl uvolněnýbyt přidělen na základě doporučení byto-vé komise, jejíž povinností je všechny žá-dosti řádně prověřit a doporučit přiděleníbytu ve skutečně naléhavých případech.Ani v současné Radě není vůle bytovoupolitiku změnit – převládá názor, že měst-ská část by se neměla pouštět do podni-kání, neboť její poslání spočívá v jinýchúkolech. A nejde jen o vůli: bytový dům jeinvesticí v řádech desítek milionů korun,tedy minimálně jednoho ročního suchdol-ského rozpočtu.Pokud jde o městské byty, tedy ty, sekterými disponuje MHMP, je situace ob-dobná: uvolňovanými byty jsou vykrý-vány potřeby města, tedy dvaadvacetiměstských částí. Magistrát v současnostidisponuje 11 tisíci byty, z celkového počtuje jich volných 140. Tyto byty může ma-gistrát v opravdu naléhavých případechpřidělit, naléhavým případem ovšem ne-jsou dospělé děti, které se chtějí odstěho-váním od rodičů osamostatnit.Pokud máte pocit, že naléhavým pří-padem jste právě vy, můžete si podat(případně aktualizovat již podanou) žá-dost o byt – s aktualizovanými údaji, do-loženými příjmy a dalšími náležitostmi,a obrátit se na příslušného radního naMHMP. Jednodušší však bude podat žá-dost přes bytovou komisi, která zasedána úřadě MČ každý první čtvrtek v mě-síci od 18.30 hod. Bytová komise žádostprověří a následně doporučí Radě, kterápak zařídí podání žádosti na magistrát.Pro případy deregulace nájemnéhodisponuje magistrát menšími byty (1+1,1+k.k.) s výměrou 30–35 m2, jedná seo cca 70 bytů. Tyto byty jsou tedy ur-čeny pro nájemníky, kteří nebudouschopni zaplatit deregulované nájem-né ve větších bytech. Nájemné v těch-to malých bytech v Praze 6 by mělobýt 120 Kč/m2/měs., tedy asi 4 200 Kčměsíčně.Více informací získáte na bytovém od-boru MHMP, který najdete na nám. F. Kaf-ky 1, Praha 1 (tedy nikoli v novém sídlemagistrátu v Jungmannově ulici), vedou-cí oddělení dispozic s byto-vým fondem je Ing. HelenaŠvrčinová.Petr Hořejš,předseda bytové komise
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=7&IS=4106&T=41
Originál dokumentu
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.
Těsnopisecká zpráva
z 6. schůze Senátu
Parlamentu České republiky
(1. den schůze - 6. května 2009)
(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb.,
o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 65. Prosím pana poslance Jiřího Carbola, aby nás jako navrhovatel seznámil s návrhem zákona. Vítáme vás, pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Carbol: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři, dovolte, abych vám představil dílčí novelu zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytů a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Podstatou tohoto návrhu je rozložení nájemného, které mělo být dosaženo v konečné výši v roce 2010, do tří let. Proč k tomuto návrhu poslanci přistoupili? Je to z toho důvodu, že podle původního návrhu zákona č. 107 měl dojít k ukončení regulovaných nájmů v roce 2010 s tím, že při schvalování tohoto zákona se předpokládaly jiné ceny nemovitostí, od kterých se výše nájemného odvozuje.
Vzhledem k tomu, že v minulých letech došlo k neočekávanému nárůstu cen nemovitostí a tedy také k výraznějšímu nárůstu hodnot cílového nájemného a tedy také růstu původně regulovaného nájemného, proto přicházíme s tímto návrhem, který má tyto dopady rozložit do tří let.
Tento návrh se týká 12 ze 14 krajských měst a měst ve Středočeském kraji, které mají 10 tisíc a více obyvatel. Proč tato města? Protože v těchto městech nájemné dosahuje již v letošním roce hodnot vyšších než 40 korun za metr čtvereční a tato hodnota byla určena Asociací soudních znalců jako hranice rentability pro bytový fond před rokem1993. Aby tento nezvykle vysoký a prudký nárůst nájemného neměl extrémní sociální dopady, přicházíme s tímto návrhem.
Pro vaši představu uvedu jeden příklad. Vybral jsem si Hradec Králové. V Hradci Králové v roce 2009 je průměrné měsíční nájemné 3.732 korun a při nezměnění zákona by v příštím roce dosáhlo 6.130 korun. Z toho můžete vidět, jak vysoký je skok, který by měl během jednoho roku proběhnout.
Kolika domácností se tento návrh týká? Máme zhruba jeden milion nájemních bytů, z toho 750 tisíc s regulovaným nájmem. Tam jsou nájemní smlouvy uzavřeny před 1. 1. 1993. Z této částky 750 tisíc bytů řešíme svým návrhem zhruba 300 tisíc bytů.
Podstatou návrhu je narovnání křivky nárůstu regulovaných nájmů do původního směru. Nárůst nájmu se zpomalí a deregulace se nezastavuje ani neustrne, pouze se zpomaluje postup, kterým je dosaženo cílového nájemného.
Prosím vás o vstřícnost vůči tomuto návrhu, pokud jde o účinnost, protože Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje a zveřejňuje ve Sbírce zákonů sdělení ke zvyšování nájmu k 1. červenci. Proto je v tomto návrhu navržena účinnost od 1. 6., aby bylo možné technicky zvládnout všechny náležitosti.
Chtěl bych vás všechny požádat o podporu tohoto návrhu, protože v současné složité hospodářské situaci v ČR bychom měli myslet na 300 tisíc domácností, které se bez vašeho kladného rozhodnutí budou dostávat do velmi složitých a těžkých situací. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane poslanče, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Návrh projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 65/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Nádvorník.
Dále tento návrh projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 65/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Pakosta.
Organizační výbor určil výborem garančním pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 65/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Ludmila Müllerová. Prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.
Senátorka Ludmila Müllerová: Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně a kolegové, jak bylo řečeno, cílem zákona, kterým se mění zákon č. 107 o jednostranném zvyšování nájemného z bytů, je oddálením plné deregulace nájemného o dva roky, rozložení tohoto procesu do delšího časového období. Když o tom hovořil pan poslanec Carbol o rozložení místo jednoho roku do tří let. Původně v roce 2006 schválili úpravu deregulace, která měla vypršet 31. 12. 2010. Tato novela, která je předmětem naší diskuse a našeho schvalování či neschvalování, posunuje deregulaci až do konce roku 2012.
Myslím si, že je potřeba poznamenat, že zvyšování nájemného v letech 2010 až 2012 neustrne, ale určitě se zpomalí tempo.
Tento poslanecký návrh byl projednán ve vládě, vláda k němu zaujala ne příliš výrazné stanovisko, protože nenavrhla ani zamítnutí, ani návrh nepodpořila. Přestože toto stanovisko bylo vládou takto prezentováno v Poslanecké sněmovně, přestože předkladatelé avizovali projednání a požadovali projednání ve zkráceném režimu, který nebyl schválen a odsouhlasen, tak přesto všechno byla tato poslanecká novela schválena na jedné poslanecké schůzi, to znamená zhruba v rámci 14 dnů, což je považováno za úspěch. Pro novelu tohoto zákona se vyslovilo ze 178 přítomných poslanců 142, a to napříč politickým spektrem.
Jak bylo avizováno, účinnost této novely zákona je navržena od 1. 6. 2009. Tento návrh řeší pouze nájemné, to znamená jednostranné zvyšování nájemného, ostatních aspektů nájemního bydlení se netýká, to by měla řešit novela občanského zákoníku, která by měla vést v dalším roce k uvolnění trhu s byty. Novela občanského zákoníku, přestože je dlouho očekávána, byla do Poslanecké sněmovny dopravena teprve začátkem dubna a je na programu jednání Poslanecké sněmovny v těchto dnech. Tolik co se týče projednávání.
Pokud jde o jednání našeho výboru, u nás projednávání proběhlo poměrně hladce. Vyslechli jsme si zpravodajskou zprávu pana předkladatele, posléze i stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, pana náměstka Tučka, a poté jsme předložený návrh schválili.
Dovolte, abych vás seznámila s usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí z 8. schůze konané 29. 4. 2009 k návrhu, kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytů a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Po úvodním slově předkladatele Jiřího Cargola, poslance PS Parlamentu, zpravodajské zprávě senátorky Ludmily Müllerové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS PČR.
Za druhé, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu senátorku Ludmilu Müllerovou.
To je vše pro tuto chvíli, děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Také já vám děkuji, paní senátorko, paní zpravodajko. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD, pan senátor Petr Pakosta. Přeje si to samozřejmě a má slovo.
Senátor Petr Pakosta: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu předlohu projednal a ztotožnil se s mojí zpravodajskou zprávou, se kterou vás v základních rysech seznámím.
Za nejhorší a zcela zásadní nedostatek lze označit předkládaný zákon, resp. novelu jako takovou. Jedná se o zcela nevhodný zásah do nedávno novelizované oblasti vztahů mezi nájemci a pronajímateli. PS při jeho schválení zcela pominula fakt, že v minulosti již několikrát Ústavní soud ČR upozorňoval na to, že nelze přenášet úkoly a odpovědnost státu v péči o své občany zcela neústavním způsobem na pronajímatele bytů. A vyžadovat po nich, aby na úkor svých práv poskytovali sociální bydlení. Majitelé bytů svůj nesouhlas s takto řešenou situací vyjádřili mimo jiné i svým podáním i k Evropskému soudu pro lidská práva.
Zde si dovolím upozornit na to, že v podobném případě byli polští majitelé domů již u tohoto soudu úspěšní.
Je nepochybné, že dnes v době hospodářské krize musí stát více než kdy jindy dbát na ochranu svých občanů. Tuto situaci však lze řešit tak, jak by řešena být měla. Formou státního příspěvku na nájemné, který bude pomáhat ve vyrovnání deregulovaného nájmu u osob, které takovou pomoc potřebují. A zároveň se tímto způsobem zamezí zneužívání bytů s regulovaným nájemným osobami, jejichž příjmy jsou dostatečné a které není třeba žádným způsobem dotovat.
Zde si dovolím vyslovit jméno jednoho, zřejmě nejznámějšího, takto dotovaného nájemce a je to poslanec PS PČR Dr. Křeček. Jeho jméno určitě všichni znáte, a je to určitě nejznámější nájemník, který bydlí v bytě s regulovaným nájemným. Pro tyto osoby určitě tato regulace určena není.
Já jsem původně uvažoval, že jako zpravodaj hospodářského výboru předložím novelu zákona o sociálních dávkách a navrhnu vrátit deregulaci nájemného do její původní podoby. Ale po prověření na MPSV se ukázalo, že novela sociálních dávek na bydlení není potřeba, protože vlastně už je novelizováno a systém sociálních dávek je připraven absorbovat tento náraz, který bude spočívat v úplné deregulaci nájemného.
V současné chvíli existují dvě dávky spojené s náklady na bydlení. Je to příspěvek na bydlení ze zákona o státní sociální podpoře a doplatek na bydlení ze zákona o pomoci v hmotné nouzi. U prvně zmiňovaného zákona byly z iniciativy MPSV již zvýšeny normativy na bydlení o cca 1 000 Kč právě s ohledem na zákon o deregulaci nájemného. A tento propočet, na jehož základě bylo toto zvýšení provedeno, nepočítal s posunem účinnosti zákona o deregulaci nájemného do roku 2012. Již touto úpravou bylo tedy pamatováno na řešení situace, kdy se rodina dostane do problémů kvůli rozporu mezi výší příjmů a náklady, které musí vynaložit na bydlení.
V případech, kdy ani tato sociální dávka není schopna pokrýt náklady na bydlení, lze využít ještě druhou variantu, kterou je právě doplatek na bydlení jako pomoc v hmotné nouzi. Oba tyto příspěvky ale zohledňují na rozdíl od předloženého zákona nejen velikost obce, kde se byt nachází, ale také počet členů rodiny, kteří v něm žijí, a přiměřenou velikost bytu, který je obýván.
Pokud bude deregulace nájemného vyrovnána státním příspěvkem ve formě dávky sociální podpory, lze ji mnohem lépe a adresněji zaměřit pouze na lidi, kteří takovou pomoc skutečně od státu potřebují a které by deregulace zasáhla velmi bolestně. Naopak ale je možné odhalit občany, kteří regulovaných nájmů zneužívají pouze ve svůj prospěch a přesto, že rozhodně nepatří mezi sociálně slabé. Tito občané využívají situace ve vlastní prospěch a jedno konkrétní jméno jsem zde již vyslovil. Pro dávky sociální podpory je totiž nutno doložit výši příjmů a skutečnou sociální situaci žadatele.
Nezbývá mi tedy, než abych vás seznámil s usnesením VHZD, které bylo na základě této mé zpravodajské zprávy vydáno:
Po úvodním slově zástupce předkladatelů a po zpravodajské zprávě mé osoby VHZD doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro projednání tohoto návrhu zákona na schůzi Senátu moji osobu a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, vám, pane kolego. A nyní má příležitost vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Jan Nádvorník. Prosím.
Senátor Jan Nádvorník: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, náš ÚPV rovněž projednal na 11. schůzi 5. května tento materiál a diskuse se v podstatě vedla v podobném duchu. Nebudu vás dále zdržovat, protože můj předřečník to všechno řekl. Seznámím vás pouze s usnesením.
ÚPV doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona zamítnout. Za druhé určuje zpravodajem výboru pro projednání tohoto návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Jana Nádvorníka. Za třetí. Pověřuje předsedu výboru senátora Jaroslava Kuberu, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. A nyní jsem povinen se vás zeptat, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový není, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí senátor Tomáš Töpfer a má slovo.
Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se s vámi chtěl podělit jenom o několik zkušeností spolumajitele několika činžovních domů. Každá regulace zní vždycky strašně hezky. Zní sociálně, opatrovnicky. Ale ve své podstatě vždycky v nějakém důsledku je asociální. Já vám to na jednom obyčejném příkladu jsem schopen uvést.
My jsme restituovali dva činžovní domy, naše rodina, a do takových vybydlených bytů je potřeba samozřejmě investovat. Jejich oprava se vrací v neregulovaném nájemném 8 až 10 let. Takže jenom, abyste měli představu, jak asi taková investice do opravy jednoho bytu funguje.
V jednom činžovním domě mám tedy regulované nájemné, kde bydlí skutečně i manažeři dobrých podniků. A pak tam mám byty s neregulovaným nájemným. A abych tyto investice mohl dělat, tak nůžky mezi regulovaným a neregulovaným nájemným jsou velice otevřené. Velice vzdálené.
Takže ve svém důsledku mladé rodiny, mladí manželé, kteří chtějí založit rodinu, jsou nuceni si pronajímat byty s neregulovaným nájemným, nemají na to, protože to neregulované nájemné musí každému majiteli činžovních domů zaplatit ty opravy. Takže my vlastně trestáme mladé rodiny, abychom ochránili ty, kteří žijí v regulovaném nájemném. Už nechci opakovat to, co říkal pan senátor Pakosta, že stát by neměl přenášet svou sociální politiku na soukromé majitele. Ale s jeho názorem, že by se neměl předložit návrh na zvýšení příspěvku na bydlení spíš těm, kteří to potřebují, a nepřenášet tu sociální politiku na soukromé majitele, s tím bych souhlasil. Byl bych proto, aby se to těm potřebným skutečně dávalo, ale nikoliv z kapsy těch soukromých majitelů.
Není asi žádným tajemstvím, že byty s regulovaným nájemným byly ohromným, ale ohromným artiklem na černém trhu. Měnily se byty a lidé dopláceli na černém trhu pronájemci takového bytu peníze, aby se dostali do bytu s regulovaným nájemným. Jestli chcete takový černý trh ještě prodloužit, hlasujte pro deregulaci, kterou odsuneme. Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego, o slovo se přihlásil senátor Jaroslav Kubera, po něm promluví paní senátorka Müllerová, po ní pan senátor Karel Korytář. Prosím.
Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, v 17.01 vydal Ústavní soud nález o tom, že někteří majitelé domů mají právo na náhradu pro nečinnost orgánů v České republice Teď se pokoušíme o ten dokument - já vám ho přečtu, protože je velmi zajímavý.
Brno, 6. května:
Někteří majitelé domů s regulovaným nájemným mají kvůli nucenému omezení vlastnického práva nárok na specifickou formu náhrady od státu. O náhradě, jež nemá přímou oporu v zákonech, musejí české soudy rozhodovat podle okolností jednotlivých případů a nesmějí žaloby proti státu automaticky zamítat. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) v důležitém sjednocujícím plenárním stanovisku, o němž ČTK informoval mluvčí ÚS Michal Spáčil.
Soud nijak nepředjímá výši náhrad. Stanovisko se týká jen případů, v nichž už majitelé podali žalobu proti státu. Stanovisko podle Spáčila také dopadá jen na období před vydáním klíčového nálezu ÚS ohledně regulovaného nájemného v roce 2005. Tímto nálezem získali majitelé domů možnost zažalovat nájemníka u soudu o jednostranné zvýšení nájemného
Dlouhodobá nečinnost zákonodárců, kteří nepřijali odpovídající zákonnou úpravu, podle ústavních soudců omezila vlastnické právo majitelů domů s regulovaným nájemným. Na tento problém podle ÚS nedopadá zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost je totiž spíše politická.
Soudci upozornili, že nárok na náhradu nemusejí mít všichni majitelé a že výše náhrady nemusí být identická s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným.
Nebudu to číst celé, můžete si to každý večer přečíst. (Pojď si pro ten krám.) Ale je to velmi typické. Pořád se tady míjí dva názory. Jeden názor, že stát je od toho, že se musí starat, na druhé straně extrémní názor, že bydlení je totéž jako jídlo nebo něco podobného, ale pořád si příznivci té či oné metody nerozumí. Majitelé domů se dokonce někteří domnívají, že mají nárok na přiměřený zisk. Takový nárok nikdo nemá. Stejně tak jako nemá nárok na přiměřený zisk ten, kdo prodává housky nebo ten, kdo dělá cokoliv. To bylo zvykem dříve. Za totality se ceny dělaly tak, že se spočítaly přímé materiálové náklady, režie, zisk a pak vyšla cena. Bohužel, za tu cenu ta věc byla neprodejná. Dělaly to taky mnohé automobilky a dopadly tak, jak dopadly, a teď by chtěly šrotovné.
Prostě je to tak, že bydlení sice je svým způsobem specifický statek,ale paradoxně jsme v situaci, kdy ti, kteří bydlí v domech s regulovaným nájemným, a nejsou to zdaleka sociálně potřební, právě naopak, tak tam zůstávají, a ti, kteří chtějí byt, to jsou zejména mladé rodiny s dětmi, tak si ho musí opatřit na normálním trhu za normální tržní cenu.
Že se kšeftuje, a to speciálně v Praze, s obecními byty, například tak, že když chcete vyměnit v Praze menší byt za větší, tak musíte zaplatit často milionové odstupné, a to i v případě, že oba byty jsou obecní a vůbec nepatří. Opakovaně jsem se tady pokoušel zrušit paragraf o výměně bytu. Připadal jsem si jako v Číně, přestože jsem mluvil česky. Proto to znovu zopakuji.
Paragraf o výměně bytu je naprosto nadbytečný, protože každý si může vyměnit byty tak, že se dva majitelé a dva nájemci dohodnou, že se vzájemně přestěhují. Ještě optimálnější je stav, když přijde majitel a chce zvýšit nájemné na dvojnásobek, tak mu nájemce řekne: Víte, co je nového, pane Novák? Trhněte si nohou, já jdu do vedlejší ulice, tam mi to dávají za polovinu.
My ale tohoto stavu tímto způsobem nikdy nedosáhneme. Pořád bude ten trh deformovaný, nikdy se nikam nepohneme, ač to zaobalujeme do toho, jak myslíme na ty, kteří zejména opět v Praze - já už říkám: Prosím vás, dejte si to do zákona o hlavním městě Praze a neotravujte celou republiku s jedním velkým pražským problémem. Protože ten problém je skutečně v Praze. U nás žádný takový problém není. Spíš je problém obsadit byty v novostavbách, protože zůstávají volné. My jsme celý bytový fond zprivatizovali, všichni bydlí a v pořadníku nemáme žádné žadatele.
Ve Vídni, kde se staví nejvíc bytů, ve slavné milé říši evropské, tak mají také nejvíc žadatelů, což je paradoxní, protože i naše sociální byty jsou tak drahé - byl jsem na konferenci, kde je předváděli. To nejsou žádné sociální byty, to jsou byty, navrhované architekty, stavěné z dotací, ať evropských, nebo českých, a statutu sociálního bytů vůbec neodpovídají.
Takže my se pohneme dopředu jedině tím způsobem, že ten trh skutečně uvolníme, že dovolíme a budeme paradoxně chránit nejen majitele, ale i nájemce, že nájemci jsou také v bezvýchodné situaci, protože když jim ten majitel dělá potíže, tak oni nemají žádnou šanci říct: Víš co je nového? Já u tebe nebudu. A ta deformace je i v tom, že se například do domu s pečovatelskou službou hlásí lidé ze standardních bytů, protože když je tam regulované nájemné, tak je to stejné jako příběh školek, kde všichni pláčou, že je málo školek a že nejsou soukromé. No kdopak by soukromou dělal, když na to nedostane dotaci?
Takže ten trh je naprosto zdeformován a stále se znovu a znovu pokoušíme - řeknu na rovinu, v čem je podstata tohoto zákona a moji přátelé z Lidové strany se na mě nebudou zlobit. Jde o to, že potřebují získat další voliče ve městech. Proto vznikl tento návrh. Nic jiného v tom není, to je úplně obyčejné. Ten návrh je protiústavní, protože zase vyjímá jenom některá města, kde určuje, jak to bude, a jiná do toho nezařazuje.
Takže já navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona, tak jak to udělal i Ústavně-právní výbor. To se musí řešit jinak, musí se to řešit sociálními dávkami, ale ne takovými, že pak ten člověk může bydlet v tom domě, jak dlouho chce. Už jsem tady, myslím, zmiňoval případ hlavního architekta Vídně, který jako mladý chlapec přišel na radnici a oni mu dali sociální byt, a on dodnes platí to sociální nájemné. My jsme se teď vrátili z Lisabonu a tam je to přesně tak. Je tam regulované nájemné, o domy se nikdo nestará, protože majitelé nemají na to, aby domy udržovali.
Na druhou stranu mají pravdu nájemci bytů, že oni opravdu nemůžou za to, že bydlí v domě, který byl vydán v restituci a byl ve stavu, kdy bylo všechno regulované, kdy ten stát všechno řídil. Jak to dopadlo, všichni víme.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo má paní senátorka Ludmila Müllerová. Upozorním, že dále budou mluvit pan senátor Korytář, pan senátor Nedoma, pan senátor Stříteský. Pan senátor Stříteský by mohl mluvit dřív, ale on si to nepřeje. Prosím.
Senátorka Ludmila Müllerová: Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, my jsme v roce 2006 přijali zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu s tím, že jeho platnost je na 4 roky. Touto novelou prodlužujeme deregulaci nájemného o další dva roky, a jsme před rozhodnutím, jak s touto novelou naložit.
Myslím si, že všichni víme, že nájemní bydlení a situace v České republice s tím je velmi složitá. V roce 2000 Ústavní soud rozhodl o tom, že je nutné s regulací nájemního bydlení skončit.
Dále soud poukázal na nerovný vztah mezi vlastníky a nájemníky, přesto nám trvalo dalších 6 let, než jsme se s tímto vztahem dokázali vyrovnat, aspoň doufám. Pro mnoho z nás toto tempo bylo pomalé, pro někoho až příliš rychlé, anebo zase mělo proběhnout rychleji, prostě byly na to různé názory.
Na druhou stranu se naše republika nedokázala dosud vyrovnat s celkovým právním prostředím a slibované novela občanského zákoníku byla spíše zbožným přáním vlastníků domů, než realita. Vlastníkům domů samozřejmě došla trpělivost a v roce 2005 začínají posílat k Evropskému soudu pro lidská práva žaloby. Těch alespoň podle dostupných informací je tam zhruba kolem 5000.
Tito vlastníci si nárokují odškodné zhruba kolem 50 mld. Kč. Není to opravdu málo. Tu částku chtějí majitelé bytů po státu proto, že pronajímají svůj majetek a díky přetrvávající regulaci nájemného vlastně přicházejí o peníze. A nejen to. Už jsem to v úvodu zmínila. Je dlouhodobě neřešen právně neuspokojivý vztah mezi vlastníky a nájemníky. Tady je namístě otázka a výtka možná pro ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetence otázky bydlení patří, proč tak dlouho s novelou občanského zákoníku otálelo. Ale určitě je namístě se zeptat, a možná, že to bude trošku reakce na poznámku pana senátora Kubery, proč ministerstvo tuto novelu zákona, tzn. zákona o jednostranném zvyšování nájemného, neiniciovalo samo, a proč ji musí předkládat skupina poslanců. I když musím říci, že to nebyla pouze skupina lidoveckých poslanců.
Už jsem se zmiňovala ve své zpravodajské zprávě, že stanovisko vlády je také velmi opatrné a doporučuje zvážit další oddalování deregulace nájemného, které se jeví z pohledu obecného nežádoucí. Trochu mě napadá souvislost se zákonem o státní službě, protože byť ho máme, tak jeho účinnost neustále oddalujeme, takže vlastně jsme spokojeni asi všichni.
Ráda bych věřila tomu, že PS se zachová stejně pružně při schvalování novely občanského zákoníku, jak tomu bylo při schvalování této novely, kterou právě teď projednáváme. Skutečně se domnívám, že zmíněná novela občanského zákoníku je velmi důležitým a synergickým krokem v oblasti uvolnění trhu s byty. A opět pan senátor Kubera tady hovořil o tom, že roste černý trh s byty, že se přeplácí, že přechází nájemné apod. Ale toto všechno by mělo být řešeno novelou občanského zákoníku a není to předmětem tohoto zákona, který řeší pouze jednostranné zvyšování nájemného.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak jsme byli určitě rozděleni v názorech na Lisabonskou smlouvu, máme jistě každý svůj a jiný názor na rychlou či pomalou deregulaci nájemného. Je však pravdou, že o původním zákonu a míře či rychlosti deregulace jsme hlasovali před třemi roky a nikdo z nás asi tehdy netušil, jak se bude vyvíjet jednak trh s nemovitostmi a jednak, že přijde hospodářská krize a následně ekonomická krize, která se bude dotýkat nejen občanů v nájemních bytech. Považuji za korektní tady říci, že svůj pohled na tuto situaci - a hovořili o tom i zpravodajové z ostatních výborů - budou mít i vlastníci nemovitostí, kteří vnímají velmi intenzivně podnikatelské riziko při neočekávaném - v tomto případě je to neočekávaný zásah - zásahu státu nebo parlamentu.
Zcela jiný názor na zpomalení deregulace budou mít nepochybně někteří starostové obcí, zejm. starostové obcí, kteří mají obecní nájemní byty. Propad jejich obecních příjmů je už dnes alarmující, a tak otázka provozování nájemních bytů je pro většinu z nich na hranici ekonomické udržitelnosti.
Osobně si myslím, že to povede ke snaze obecních bytů se dále zbavovat a starosti o jejich existenci ponechat na privátní sféře. Určitě pak bude větší problém nabídka bytů pro sociálně potřebné mladé rodiny s dětmi a začínající rodiny. O tom jsme tu také hovořili.
Musím říci, že přes všechna tato negativa se domnívám, že zpomalení deregulace, nikoli tedy ustrnutí, ale skutečně zpomalení a zejm. v kombinaci právě se změnami v občanském zákoníku, jak o tom tady bylo hovořeno jak panem předkladatelem, tak i v mé zpravodajské zprávě, bude mít pozitivní dopad a jsem pro přijetí tohoto poslaneckého návrhu.
Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní senátorko. Přeje si vystoupit paní senátorka Paukrtová, takže bude mluvit až po senátoru Stříteském. Teď má slovo pan senátor Karel Korytář.
Senátor Karel Korytář: Pane místopředsedo, pane poslanče, dámy a pánové, při projednávání v hospodářském výboru jsem upozornil na skutečnost, kdy při tak značném nárůstu nákladů na bydlení nedošlo souběžně k procesu, který v podstatě minimálně provází přípravu na eurozónu, na euro, tzn., že by měly také úměrně růst průměrné výdělky. Proč to říkám?
Tento problém, který dnes řešíme tímto poslaneckým návrhem, se dotýká 300.000 rodin, a uvědomme si, že v těchto nájemních bytech jsou většinou rodiny nízkopříjmové, nezřídka seniorů, důchodců. I díky krizi došlo k tomu, že nárůst mezd v těchto nízkopříjmových skupinách, neřku-li důchodů, je minimální nebo takřka stagnuje. Tzn., že je to fakt, který způsobuje, že dnes náklady na bydlení těchto rodin tvoří téměř 70 % jejich nákladů. Myslím tím samozřejmě i teplo a energii, které provázejí samotný nájem. Ta zbývající část pro tyto rodiny, z které by měly uhradit své životní potřeby, případně i tolik diskutované poplatky ve zdravotnictví, způsobí, že tyto rodiny žijí na hraně, co se týká jejich nákladů.
Já samozřejmě nezpochybňuji požadavky vlastníků domů, jsou zcela oprávněné, ale musíme nějakým způsobem tuto skutečnost řešit. Zejm. tu skutečnost, že růst nákladů na bydlení, když před třemi lety byl schvalován harmonogram deregulace, přeci jen je daleko výraznější, než se očekávalo. Neznám dávky, i když tady byly jmenovány minimálně dva druhy sociálních dávek, které by dokázaly eliminovat tento stav.
Takže chci jen upozornit svým vystoupením, než budete hlasovat, abyste tento fakt vzali v úvahu zejm. také proto, že tyto rodiny, když opustí nájemní byt, nemají šanci si koupit nový nebo najít si sociální byt. I to tady bylo panem kolegou Kuberou řečeno, že sociální byty jsou dnes tak drahé, že nejsou sociální. Takže vezměte v úvahu i tento argument a podle toho hlasujte. Děkuji.
Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Jiří Nedoma. Připraví se pan senátor Jiří Stříteský.
Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedající, pane předkladateli, kolegyně a kolegové, i já se ve svém krátkém vystoupení vrátím k projednávání této problematiky na hospodářském výboru, kde jsem upozorňoval na některé věci, které s sebou tato novela přináší. Je to především opět vytváření určité nerovnosti v nájemném.
Za vlády ČSSD, jak si jistě pamatujete, přesně z těch důvodů, o kterých hovořil kolega Korytář, byla po určitou dobu zcela zastavena deregulace nájemného a teď, když se konečně znovu rozběhla, tak má být zastavena v důsledku ekonomické krize. Co to de facto způsobí? Jednak je potřeba si uvědomit, že ta nerovnost v prvním řádu těch nerovností se vyskytuje zhruba u 1/5 obyvatel při vědomí toho, že se odhaduje v ČR zhruba 760.000 bytů ještě s regulovaným nájemným.
Znamená to, že z tohoto balíku určité podskupiny lidí, kteří připadají v úvahu, jednak nemůžeme vždycky počítat, že nájemník těchto bytů rovná se chudý nájemník s žádostí o sociální dávku, to v žádném případě, a to už tady někteří moji předřečníci zmiňovali.
A dále to, že zbývající zhruba čtyři pětiny obyvatel musí řešit své náklady na bydlení bez jakékoliv regulace svých nákladů.
Čili z tohoto pohledu je jistě žádoucí, aby tento rozdíl byl co nejrychleji smazán a podmínky zákona platily pro všechny.
Vedle toho je tady další skupina nerovností, a to je snaha státu chovat se k nově postaveným bytům od roku 2003 již jinak. Všichni, kdo jste z komunální politiky, tak víte, že pokud se třeba i za pomoci státu postavili nové byty, tak tam není žádná deregulace nájemného a noví nájemníci musí již platit prakticky plné tržní nájemné, avšak s ním, že obce, které většinou stavěly jakési startovací malometrážní byty, stavěly je v dobré víře, že nájemníci bytového fondu 2 + 1, 3 + 1 uvolní tyto byty mladým rodinám s dětmi, které je nezbytně potřebují. To se ale nestalo, protože důchodci, kteří třeba sami bydleli ve větších bytech, náhle zjistili, že při přestěhování se do malometrážního bytu by platili daleko vyšší peníze. Proto tento efekt. A ohromné vynaložené peníze státu nenašly svůj původní účel.
A nakonec třetí skupina nerovností tím, že čím déle budeme prodlužovat tuto agónii s regulací nájemného, vzniká mezi tržným nájemným a černým trhem s byty. Cílem deregulace totiž je, aby nájemné po skončení účinnosti zákona činilo zhruba pět procent z tržní ceny bytu, výjimku přitom tvořily městské části Praha 1, Praha 2 a Praha 6, kde jsou ta čísla o něco a někdy i výrazně nižší, avšak doposud, dokud bude vytvářen prostor pro černý trh s byty, tak k tomuto poměru cen nájemného nedojde. Pokud by již došlo k deregulaci nájemného, tak víme, že tak, jak klesá v současné době v souvislosti s hypotečním příběhem v USA, a rozběhly se po celém světě ceny bytů, tak pochopitelně by na volném trhu přirozeně klesaly i ceny nájmů. Ale to se tak neděje, protože tomu stále konkuruje černý trh s byty.
Čili já jsem přesvědčen o tom, že prodlužování této agonie a těchto nerovností vede jenom k dalším nesvobodám a dalším problémům, především pro ty, kteří nejvíce byty potřebují, a to už tady někdo říkal přede mnou, že jsou to mladé rodiny s malými dětmi.
Proto se plně stavím za usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které zní: zamítnout tento návrh novely zákona. Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Jiří Stříteský.
Senátor Jiří Stříteský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v podstatě řada věcí, které jsem chtěl říci, tady už byly řečeny, hlavně ve zpravodajské zprávě kolegy Pakosty, kterou bych podepsal, zrovna tak jako všechny myšlenky, které v ní byly.
Já bych se zmínil jenom o jedné věci, a to je otázka, že majitelé domů v roce 2006 v podstatě zajásali s tím, že je tady nějaký zákon, který umožňuje postupnou deregulaci. To je v pořádku. A řada z nich na základě toho si udělala určitý plán příjmů, tak jak budou peníze v jednotlivých letech chodit. Na základě toho udělali plán oprav a řada z nich si vzala i úvěr. Úvěr na to, aby mohla tyto byty opravit a vytvořit tak plnohodnotné bydlení pro své nájemníky.
My jim změníme pravidla uprostřed hry, my to prodloužíme a řada z nich nebude mít totiž na splátky těch úvěrů. My říkáme, že ekonomická krize tady řádí. Ano, ona bude řádit i u majitelů domů, kteří si vzali úvěry, zaručili se domy a dneska jim příjmy z nájemného nebudou zajišťovat splátky.
Mám prostě takový dojem, že ani mariášníci nemění pravidla hry uprostřed jednoho večera. A my tady měníme pravidla financování oprav a nájemného v průběhu několika let, zase velmi negativním způsobem pro naše majitele domů.
Velmi bych před tímto varoval. A když se dnes podíváme v některých domech, kde na jednom patře - na jednom patře - bydlí rodina mladých lidí s jedním dítětem, kteří platí v podstatě nájemné neregulované, a naproti je byt, kde je vysoký představitel státní moci na určitém úřadě a ten platí nájemné regulované. Připadá mi to vůči mladým lidem velmi neseriózní. Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Slovo má paní senátorka Soňa Paukrtová, po ní promluví pan senátor Jiří Čunek.
Senátorka Soňa Paukrtová: Pane místopředsedo, pane poslanče, dámy a pánové. Na tento zákon se lze dívat z dvojího pohledu. Jednak na jeho věcnou stránku a jednak na jeho dejme tomu ústavní rozměr či kvalitu zákona.
Ústavně-právní výbor konstatoval, myslím, že úplně správně, že navrhuje zamítnout tento návrh zákona, prostě proto, že nesplňuje pravidlo obecnosti, týká se pouze některých vyjmenovaných částí České republiky.
Věcná podstata problému. Já bych možná asi chtěla opravit. K deregulaci nájemného nedocházelo nikoliv proto, že by si to přála některá vláda, ale prostě proto, že kdysi Ústavní soud zrušil cenový výměr. Každoročně se deregulovalo nájemné, Ministerstvo financí vydávalo cenové výměry a podle toho to postupovalo. My jsme tehdy podepsali ústavní stížnost, že nelze řešit takovýto problém podzákonnými normami, Ústavní soud nám dal zapravdu, a od té doby cenové výměry nevydával.
A já se bohužel obávám, že jak Parlament, tak jednotlivá ministerstva tento problém dlouhodobě neřeší. Nebyl přijat zákon, nakonec byl tento zákon, ale současně s ním nebyly provázány příslušné sociální dávky Ministerstva práce a sociálních věcí.
Já jsem se snažila zjistit, co vlastně bylo důvodem toho, proč takový zákon je předkládán. Všichni cítíme, že deregulace by prostě měla proběhnout v zákonem stanovené lhůtě. Stát nemá sociální problémy přenášet na majitele domů, na majitele nemovitostí, oni nemohou za stát toto řešit.
Dneska tedy tento problém vypadá tak, že pokud nepřijmeme tento zákon, tak důchodce v roce 2010 v bytě 1 + 1 v Olomouci bude mít na ostatní výdaje 1.900 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí to není schopno kompenzovat z důvodů, kterých jsem se nedopátrala. To znamená, že tato sociální dávka prostě nezafungovala.
Totéž se týká matky s dětmi v bytě 2 + 1. V roce 2010 jí bude zbývat na veškeré další náklady asi 4.000 Kč, což mi připadá jako strašné.
Na druhou stranu není možné souhlasit s tím, že máme tady zákon, který je podle mého názoru na hranici ústavnosti.
Snažíme se sociální problém přenášet na majitele nemovitostí, jejich problém to vůbec není. A to, co tady říkal můj předřečník pan kolega Stříteský, je zcela pravda. Oni si naplánovali podle zákona nějaké opravy, dejme tomu si možná i zaúvěrovali, nevím. A my jim najednou vprostřed hry změníme pravidla a opět na ně přeneseme řešení sociálního problému.
Na druhou stranu je tu skupina lidí, která se zřejmě jaksi nedočkala od Ministerstva práce a sociálních věcí dávky. A mně to prostě připadá, že jsme stále v začarovaném kruhu.
Já se zdržím hlasování, prostě nebudu hlasovat, protože mně to připadá strašné, že po všech těch letech nejsme schopni dojít k nějakému řešení toho problému, který mi připadá opravdu vážný.
Spíš bych apelovala na ministerstvo práce a sociálních věcí, ať dořeší problém sociálních dávek lidí, kteří se skutečně dostávají na opravdu hranici životního minima, nebo dokonce pod hranici životního minima tím, že bydlí v bytě s regulovaným nájemným a nejsou schopni se přestěhovat někam jinam. Nemají vůbec možnost. Takže promiňte, že jsem o tom ještě hovořila, ale to jsou informace, které jsem získala až poté, kdy zasedal ústavně-právní výbor. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní senátorko. Slovo má pan senátor Jiří Čunek. A je to zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.
Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já bych chtěl vyvrátit jeden mýtus, který se tady začíná ujímat, že tento zákon sem přichází kvůli krizi. To není vůbec pravda. Tento zákon se začal připravovat - jeho změna - v době, kdy se o krizi ještě vůbec nehovořilo, takže to je první věc.
Možná krize v našem sociálním a dávkovém systému - to bych asi pochopil. Tím bych navázal na to, co říká paní senátorka, která mluvila přede mnou. To je záležitost vážná, protože já, který jsem měl ministerstvo pro místní rozvoj na zodpovědnost, a tento zákon jsme začali připravovat, tak jsme vždycky narazili na to, že je nespravedlivé vůči majitelům domů postupovat nějak jinak, než jak předpokládal zákon, to znamená, aby deregulace v České republice nastala. Nicméně nedokázaly se k tomu přizpůsobit ostatní okolnosti. Je totiž pravdou, a to teď říkám - řekněme - v neprospěch majitelů domů a možná pan senátor Stříteský o tom mluvil, že si majitelé domů naplánovali některé výdaje a své příjmy samozřejmě s ohledem na to, že přijde deregulace. Ovšem v roce 2006 zákon předpokládal jasné kroky a jasné zvyšování, to znamená každý rok, o kolik se zvyšuje tak, aby došlo v roce 2010 k tomu poslednímu zvýšení, které v zásadě už bude tržním nájemným. Jenomže ten výpočet se skládá přeci z čeho? Mnozí z vás to vědí a někteří možná nevědí. Ten se skládá z hodnoty nemovitosti. A hodnota nemovitosti od roku 2006 do roku 2009 - teď je samozřejmě přibrzděna do roku 2008 tak dramaticky zahýbala s jiným počtem, to znamená v těch lokalitách - teď myslím v těch deseti lokalitách, deseti měst, kde dochází vlastně k uplatnění tohoto zákona, který máme před sebou, to znamená v té novele, tak tam právě došlo k výraznému zvýšení tržní hodnoty jednotlivých domů. A tím došlo také k přepočtu výpočtu nájemného. Tím chci říct, že v roce 2006 majitelé nemohli počítat s nějakým jiným vyšším nájemným, než které se dalo dopočítat. To dneska - myslím po roce 2006, 2007 a 2008, tak samozřejmě už je situace jiná. Co to znamená? Znamená to, že tvrzení, že většina obcí a měst v ČR bude bita touto deregulací, ta není pravdivá, protože v drtivé většině míst ČR už deregulované a tržní nájemné jedno jsou. Zcela jistě se už nebude zvyšovat, protože v těch neregulovaných bytech a v nájemních bytech jsou už ceny stejné. Naopak jsou místa, kde majitelé mají problém skutečně udržet nájemníka za současné nájemné a musí ho naopak snižovat. To je skutečnost, kterou dneska jen teď, že by vznikla díky krizi, ale to je skutečnost, která je ještě před krizí, to znamená, v létě loňského roku.
Problém, proč tento zákon přichází a proč já ho podpoří, i když mám stejné výhrady jako mnozí z vás s ohledem na to, že k té konečné regulaci nedochází, ten problém je ve dvou základních věcech. Za prvé to, co víme všichni, ten trh s byty tak jak tady byl přetržen v roce 1948, tak vlastně ještě dnes od roku 1990 nenastal. Za druhé já se omlouvám, možná rozšířím ten výčet, za druhé nikde ve světě není trh s byty v tom významu a v tom způsobu, jak ho popisuje pan senátor Kubera. To, že v Teplicích to nějak funguje, tak to samozřejmě může, protože v jiných částech ČR ta situace je úplně jiná. Ale trh s byty v žádném státě není zcela bez regulace. V každém státě v Evropě, a nejen v Evropě, nějaká regulace je. Minimálně regulace je tím, že stát přispívá samosprávám na to, aby stavěly byty. Stavěly byty sociální a tady se s mnohými z vás naprosto ztotožňuji, že sociální byt je skutečně sociální, to znamená, že jeho cena proti jinému jednopokojovému či dvoupokojovému malometrážnímu bytu, tedy jeho cena výstavby je poloviční. To je zkrátka betonová deska, kde je to nejnutnější, je tam dvouplotýnkový vařič, a to je sociální byt. U nás je sociální byt definován bohužel tím standardem, který je definován pro byt první kategorie, to znamená je tam ústřední topení atd. V tom je u nás problém a my jsme to nedokázali změnit.
Postesk paní kolegyně senátorky Müllerové, že ministerstvo nepřipravilo změnu občanského zákoníku - nemohu mluvit za ta léta před rokem 2007. Po roce 2007, a to víte vy všichni, už se ten kodex připravoval v rámci ministerstva spravedlnosti - omlouvám se - samozřejmě jsem v celém rozměru, takže už nebyla síla ani vůle, abychom měnili jenom ten jeden segment, a to byl segment bydlení.
Kompenzace sociální dávkou - já jsem se o tom zmínil na začátku. Kompenzace sociální dávkou zde není možná v plném rozsahu. A ten problém samozřejmě, že největší problém, je u Prahy. Ti lidé se totiž skutečně nemají kam přestěhovat. Já vím, že to je špatný argument, ale je to skutečnost. Já nevím, kolik z těch 30 000 lidí - to bych si to číslo musel vymyslet, a to nechci dělat, ale to není 30 000 lidí, ale 30 000 bytů, omlouvám se, pane poslanče. Nevím, kolik je těch bytů, kde žijí lidé od svého narození 50, 70 let. V zásadě ve svých 70 nebo 80 letech si mnozí nedokáží ani poradit sami a musí jim poradit městská část. A ta městská část žádné byty nemá.
Pro Prahu tedy řešení je. Kdyby šlo totiž jenom o Prahu, tak já bych tento zákon nepodpořil. A to proto, že Praha dostala - má jiné možnosti - Praha dostala byty, které posléze zprivatizuje, tedy je prodá, dostane je od ministerstva, a ta částka, která tomu odpovídá, jenom z toho rozhodnutí za posledního půl roku, je někde kolem 600 mil. Kč. Kdybychom ten ekvivalent po Praze chtěli, který potom posléze získá při prodeji bytů, samozřejmě za ceny jiné, než se prodávají ve zbytku republiky, pak si myslím, že Praha by si mohla pomoci a mohla by stavět tyto byty. Faktem je, že není ničím donucena. Kdo z vás bude chtít přesné informace k tomu, dodám. Myslím že mám - já jsem totiž byl ve vládě ten, kdo byl proti tomu, aby ministerstvo bezplatně převádělo tyto byty na Prahu, a chtěl jsem, aby stát řekl, ano, převeďme na Prahu tyto byty, protože jsou tady, aby nebyly ministerstva obrany, nicméně aby za ně Praha musela kompenzovat výstavbu malometrážních bytů. V situaci, která tady nastala, bohužel tento návrh neprošel.
Závěrem. Myslím si, že zcela zjevná nespravedlnost, o které někteří mluvili o tom, že s tím majitelé mohli počítat, tady není, protože u 10 měst k růstu tržního nájemného došlo k podstatně vyššímu, než se předpokládalo v roce 2006 a než předpokládal tento zákon. To je důvod k rozložení. Poslední rok bude rozložen do dalších dvou let. Myslím, že je to snesitelné. Nelíbí se mi to, že se to týká jen 10 měst, ale jiné řešení se nenašlo.
Proč to předkládá pan poslanec a ne ministerstvo, je jasné, protože poslanecký návrh jde jinou legislativní cestou. S ohledem na lhůty, které pan poslanec řekl, muselo to jít poslaneckým návrhem, aby tento návrh tady mohl dnes být.
Děkuji vám za pozornost, ale pravda, proč toto vzniklo, je taková, že je pro nás všechny tento zákon velmi nepříjemný, protože jsme důsledek nedokázali za 20 let vyřešit. Nedokázali jsme vyřešit nabídku pro lidi, aby se měli kam přestěhovat.
Dnes se platí za to, že se stěhujete z většího bytu do menšího, ne naopak. V Praze a v těchto městech platíte za to, abyste se mohli přestěhovat do menšího bytu, protože nájemné je jedna složka, která se platí neregulovaně, je za energie. Lidé, kteří žijí sami 50 let ve 4pokojovém bytě, u nich je složka za energie naprosto nepřiměřená. Není jim to propláceno sociálním systémem a staří lidé, kteří jsou mnohdy sami, neumí si pomoci a neví, kam se vystěhovat. Bohužel, mnohá města jim v tomto nepomohou.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Ještě se hlásí pan senátor Tomáš Töpfer.
Senátor Tomáš Töpfer: Chtěl jsem připomenout historku z počátku 90. let, kdy se pravicová vláda odhodlala liberalizovat ceny potravin. Pamatuji se tehdy na strašáky na vrbě, kdy se říkalo, kolik bude stát máslo, jak si obchodníci zdraží, jak budou chtít, když stát nebude regulovat ceny. Trvalo to pouhé tři týdny, konkurence srazila ceny okamžitě dolů. Jestliže budeme regulovat nájemné, dosáhneme jen toho, že byty budou dražší, ne levnější. Když se trh uvolní, jsem hluboce přesvědčen, že tím, že nebudou regulované a neregulované nájmy, celkově se nájmy sníží a bude to stejné jako s liberalizací cen.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ještě se hlásí o slovo pan senátor Jiří Čunek.
Senátor Jiří Čunek: Omlouvám se za zdržování, ale replika ve mně vzbudila velmi silnou vzpomínku starosty města Vsetína, což bylo jedno z měst, snad jedno z posledních 30tisícových měst, které nemělo žádný supermarket. Kdybyste porovnali ceny v Praze a kdekoli jinde v republice, ceny potravin - hovořím o roku 2002 nebo 2003 - byly diametrálně rozdílné. Cena ve městě byla daleko vyšší. Proto město podpořilo vstup supermarketů a cena šla jinam.
Proč to říkám? Je to tak přesně i s byty. Věřím panu kolegovi, že jako spolumajitel bytu se chová jinak, je veřejným činitelem, je na něj vidět, ale mnohé vidět není a mnozí se budou chovat pouze tržně. Chápu, že je to nepřiměřené.
Za mnou byl soustružník, který restituoval dům s 15 byty. V domě měl soudce, právníka, uklízečku atd., všichni platili regulované nájemné, ale soustružník se musel domu zbavit, protože neměl na opravy. Ti, kteří to uměli - uklízečka nenapsala nikdy - ale soudce mu psal, aby opravil střechu. Domu se musel zbavit pod cenou, s regulovaným nájemným apod.
Příklad s potravinami je výborný až na to, že sem jsme mohli přitáhnout řetězec. Problém je ten, že ČR se nepřipravila na změnu tím, že by svými programy podpořila a navnadila některá města tak, aby se připravila na změnu, tzn., aby regulace nebyla jen na tom, zda majitel má nebo nemá morálku dát mladé rodině takové nájemné nebo nájemné jiné. Problém je tady v tom, že nemáme sociální systém, který by tyto lidi ochránil - to je na jedné straně, a na druhé straně nemáme vytvořen ve všech městech systém. Jde nyní pouze o 10 měst, aby lidé měli nějakou variantu v krizi, kdy nebudou moci utáhnout nájemné.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásil znovu pan senátor Tomáš Töpfer.
Senátor Tomáš Töpfer: Nezlobte se, že dnes vystupuji již potřetí, ale chtěl bych říci ještě jednu příhodu. Když jsem restituoval domy, bydlel tam starý pán, který měl slepou paní, bylo mu téměř 90 let. Říkal mi: „Pane domácí, nájmy se budou zvyšovat.“ Řekl jsem mu: „Bydlel jste tady ještě za babičky.“ A on odpověděl: „Paní domácí si ještě pamatuji.“ Řekl jsem mu: „Vy budete mít nájem do smrti takový, nikdy vám ho nezvýším.“
Chtěl jsem říci, že v tom trochu opomíjíme lidský moment, že majitel může, ale nemusí. Majitel je rád, když má dobrého nájemníka, který platí, než když má prázdný byt. Takových majitelů je dost. Nezanedbávejme humánní stránku věci.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. Přeje si navrhovatel vyjádřit se? Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Carbol: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych zareagovat na několik věcí, které tady padly v diskusi. Bylo tady připomenuto, že zákon byl navržen původně v devadesátkovém režimu, který byl posléze změněn na zrychlené řízení v PS z toho důvodu, že někteří poslanci jak z ODS, tak z ČSSD chtěli podat pozměňovací návrhy. Posléze žádný pozměňovací návrh nebyl ale přijat.
Dalším důvodem, proč tento zákon prošel v PS, bylo to, že v současné době se v PS projednává novela občanského zákoníku, který má narovnat vztahy nájemců a nájemníků, což je velmi významné. Proto také tento zákon získal významnou podporu. Byla zde připomínka o Evropském soudu pro lidská práva. Polský příklad není precedens, v polském případu v meritu věci je něco jiného. Nedá se z toho odvozovat, že ČR musí nutně prohrát soudní při ve Štrasburku.
Řešení v přídělových dávkách nelze nalézt, pokud se neupraví regulace nájemného tak, jak je navrhováno. Představa, že v současnosti příspěvek na bydlení jsou stokorunové částky, to nejsou tisícikorunové částky.
Těch příspěvků je zhruba 80 - 90 tisíc příjemců v ČR. A myslet si, že při nárůstu nájmů v Praze, v Hradci Králové, v Brně meziročně řádově o 3 až 4 000 korun bude stát schopen v současné situaci, ve které jsme, hospodářské, stejnou částku doplácet těm nájemníkům, aby to mohli vyplatit vlastníkům nemovitostí, je asi nereálné.
My opravdu neřešíme celou Českou republiku, řešíme jen těch 12 velkých měst a Středočeský kraj, města nad 10 tisíc obyvatel. Kdybychom chtěli řešit celou Českou republiku, takové plošné řešení nebylo možné nalézt, ovšem pokud nebude přijata tato změna, která je navrhována, tak dojde k průměrnému zvýšení maxima v roce 2010 za celou Českou republiku zhruba o 43 %.
Já nechci řešit, jestli ten návrh je nebo není asociální, to bych si opravdu netroufl. Chtěl bych ale říci, že ten návrh reaguje na vzniklou situaci, která tady byla myslím velmi podrobně popsána. Zákona se domnívám, že není protiústavní z toho důvodu, že neřeší celou Českou republiku. V takovém případě by se mohlo říci, že protiústavní jsou zákony třeba o krajských volbách, protože také krajské volby neprobíhají v celé ČR najednou, probíhají nejdřív v celé ČR kromě Prahy a v Praze samostatně. Čili tento důvod myslím, že se nedá použít.
Když jsme u těch příkladů, které tady padly, tak já bych vás chtěl poprosit, abyste ten návrh opravdu nehodnotili podle příkladu pana kolegy Křečka, kterého si představím na jedné straně, on asi nebere ty příspěvky, ale bydlí v bytě s regulovaným nájmem, to přiznává. Ale na druhé straně těch 300 tisíc domácností, které čekají na vaše rozhodnutí, a to bych chtěl zdůraznit.
Závěrem mi dovolte říci, že tento návrh není předvolební populismus, jak jej tady někdo označil. Samozřejmě není jen lidovecký, protože jsou tam podepsáni také navrhovatelé z řad ČSSD, ale navíc tento návrh získal podporu 142 poslanců a poslankyň, tzn. je to průřezově všemi politickými parlamentními stranami. Rozhodně je to ale návrh přízemní, protože řeší základní lidskou potřebu, kterou je bydlení.
Já jsem při diskusích na výborech slyšel přirovnání k prodeji nebo ke konzumaci hovězího masa, dneska tady padlo máslo. To je všechno hezké, jako někdo, když nechce jíst maso, je vegetarián, nemusí, ale bydlet samozřejmě chtějí i ti vegetariáni i ti, co maso jedí. Takže bych vás poprosil o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
Děkuji vám, pane navrhovateli a nyní má příležitost vystoupit zpravodaj VHZD pan senátor Petr Pakosta. Přeje si využít té příležitosti? Přeje a má slovo.
Senátor Petr Pakosta: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom tři drobné stručné poznámky. Padlo tady, že pokud majitel domu nebude mít žádné mantinely, tak bude nájemné zvyšovat nehorázně. Pokud se bude chovat hanebně, jeho nájemníci odejdou jinam, bude-li tu fungující trh s byty.
Statisticky - bytů je v ČR dost, čili je velmi důvodný předpoklad, že pokud dojde k uvolnění trhu s byty, tak se nabídka výrazně navýší a ceny nájemného se sníží. A poznámka třetí - doufám, že to nikdo nebude brát osobně, ale skutečně vypadá to, že v říjnu půjdou naši voliči k volebním urnám a budou volit Poslaneckou sněmovnu. Skutečně se nemohu zbavit dojmu, že i toto je jedním z důvodů předložení projednávané novely. Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Nyní by mohl vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Nádvorník. Pan senátor Nádvorník nevystoupí, takže prosím paní zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě.
Senátorka Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, rozprava byla dlouhá, jak jsme zaznamenali. Vystoupilo osm senátorů a senátorek, z toho někteří dvakrát, třikrát. Zazněly názory na podporu čili na schválení usnesení výboru ústavně-právního a VHZD, které říká tento návrh zamítnout. V rozpravě také zazněly názory na podporu usnesení, které navrhl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu, a životní prostředí, který říká, že tento návrh doporučuje ke schválení. Takže tolik rozprava a návrhy na hlasování.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní zpravodajko a po znělce přistoupíme k hlasování.
Byly tedy podány dva návrhy.
Návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS, o kterém se bude hlasovat jako o prvním. A pak návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se bude hlasovat, nebude-li schválen návrh první. Takže znělka. Konstatuji, že v sále je přítomno 68 senátorek, resp. senátorů, aktuální kvórum je 35. O návrhu schválit návrh zákona začínáme hlasovat.
Kdo jste pro návrh zákona, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji.
A nyní kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku, prosím.
Končí hlasování č. 9. Skončilo zamítnutím návrhu zákona. Ze 68 přítomných při kvóru 35 pro bylo 30, proti bylo 28. Takže tento návrh nebyl schválen a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Zahajuji hlasování.
Kdo jste pro návrh zamítnut, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.
Také návrh na zamítnutí byl zamítnut. 69 přítomných, kvórum 35. 33 hlasů tedy bylo pro zamítnutí, tedy nedosáhlo se kvóra, 25 bylo proti.
Takže marná lhůta, jak mi říkáme, a tím projednávání tohoto návrhu zákona skončilo. Děkuji.
Příliš jsem pospíchal. Otevírám podrobnou rozpravu, ve které je možné podávat pozměňovací návrhy. Jestliže ani do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím a teprve nyní platí, co jsem řekl před chvílí. Omlouvám se. Projednávání tohoto bodu skončilo. Hlásí se předseda klubu ODS.
Senátor Jiří Stříteský: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, žádám o přestávku 10 minut pro jednání klubu.
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Budeme pokračovat v 18.25.
(Jednání přerušeno v 18.11 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 18.25 hodin.)
Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a vážení kolegové, je 18.25, pokračujeme v jednání. Dalším bodem je
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani .....
..................................................................................................................................................................