Jdi na obsah Jdi na menu
 


deregulace nájemného - informace z Lidových novin k 18. 7. 2008

18. 7. 2008

cituji z www.lidovky.cz

PRAHA 11. července 2008 | 13:31

Lidé, kteří žijí v bytech s regulovaným nájemným, se musí připravit na mnohem vyšší výdaje, než původně očekávali. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek upozornil, že deregulace bude probíhat mnohem rychleji. V roce 2009 by mohlo nájemné vzrůst o 30 procent, v roce 2010 by růst mohl činit až 44 procent. Čunek ale zároveň počítá s tím, že bude více domácností pobírat příspěvky na bydlení, také chystá výstavbu sociálních bytů.

Například v Praze 1 by mělo nájemné v roce 2010 v bytě 1. kategorie podle odhadu činit 124,50 Kč za metr čtvereční, tj. za byt o velikosti 70 metrů čtverečních by nájemce platil regulovaný nájem ve výši 8715 korun měsíčně.

Velkému skoku v regulovaných nájmech by prý ani nezabránilo, pokud by majitelé bytů nevyužili možnosti zvýšit nájemné o nejvyšší možnou míru. "I když připustíme, že řada vlastníků nevyužije maximální hranice, přesto je 40procentní nárůst nájemného v roce 2010 reálnou hrozbou," uvedl Čunek.

Čunek nesouhlasí s názorem, že ani po dokončení deregulace nebudou nájmy majitelům domů stačit na pokrytí rekonstrukčních a provozních nákladů. "Už teď mnozí majitelé dosáhli tržního nájemného," podotkl ministr. Majitelé domů se však domnívají, že tomu tak není. "Nájmy rostou jen v Praze a velkých městech," řekl místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin. Čísla uváděná Čunkem jsou podle něj zkreslená. "V 98 procentech obcí nebude cílové nájemné krýt ani náklady na prostou prostou reprodukci," vysvětlil

Příspěvek na bydlení pro více lidí
Dvojnásobné zvýšení regulovaných nájmů bude mít výrazné sociální dopady. Příspěvek na bydlení nyní podle Čunka pobírá 40.000 domácností. Vyšší zvyšování regulovaného nájemného však podle něj bude znamenat, že za dva roky by to mohlo být až 60.000 domácností. Až pro 2000 domácností by se prý náklady na bydlení mohly stát neřešitelným problémem.

Řešení vidí ministr v podpoře výstavby nájemních bytů, například v podobě garancí ze Státního fondu rozvoje bydlení investorům na splácení dlouhodobých úvěrů. Podporu je prý potřebné směřovat také k výstavbě malometrážních sociálních bytů. 

To vše se však podle ministra nestane, pokud bude ministerstvu pro místní rozvoj a Státnímu fondu pro rozvoj bydlení (SFRB) zkrácen příští rok rozpočet o 25 procent. "Bez doplnění zdrojů ze státního rozpočtu nebude možné sestavit vyrovnaný rozpočet SFRB na příští rok," řekl Čunek. "Výdaje SFRB jsou přitom jen desetinou výdajů na dopravní infrastrukturu," dodal.

Jiné řešení požaduje Sdružení nájemníků (SON). "Představa, že to vyřeší jen výstavba malometrážních bytů, je úsměvná," řekl předseda sdružení Stanislav Křeček k návrhům ministra Čunka. Nejtvrději podle něj deregulace dopadne například na důchodce. "Lidem nad 60 let by se nájemné nemělo zvyšovat," uvedl šéf nájemnického sdružení. Pokud lidé nebudou schopni platit uvolněné nájemné ve velkých bytech, měli by mít možnost si byt vyměnit i bez souhlasu majitele, míní dále Křeček.

ČTK

________________________________________________________________________________________

 

Vyměnit velký byt za menší může být problém

15. dubna 2008

 

Co bylo před dvaceti lety běžné, je dnes výjimkou. Výměna nájemních bytů je složitá operace, vyžadující souhlas obou majitelů. K tomu je někdy zapotřebí soud.

Paní Janě Novotné je 60 let, žije ve stotřicetimetrovém bytě s majitelem. Nájem ji měsíčně vyjde na 8500 korun. Byt je pro ni zbytečně velký a nájem vysoký. Za dva roky (po deregulaci) bude ještě vyšší, z platu vědecké pracovnice ho nikdy nezaplatí. Je ochotná se vystěhovat. Jenomže směna za menší nepadá v úvahu. Majitel ji nechce povolit. Pronájem menšího bytu za tržní nájem si nemůže dovolit. Navíc s ohledem na blížící se důchod je prognóza takového bydlení velice nejistá.

Koupě menšího bytu by se dala realizovat jedině s pomocí hypotéky. Tu však paní Novotné s ohledem na její příjmy a věk nikdo nedá. Patová situace, která nemá řešení? Co si má tedy počít? O radu jsme poprosili odborníky.

„V současnosti mají některé obce či městské části vyčleněny malometrážní byty pro nájemníky, pro něž by placení nadměrného bytu bylo neúnosné,“ radí místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin a dodává, že informace o konkrétních podmínkách by měla podat obec, případně městská část.

Příkladně městská část Praha 6 nabízela jistý počet malometrážních bytů i nájemníkům soukromých domů. „Situace v souvislosti se zvyšováním nájemného zřejmě není tak kritická, když dle sdělení vedoucího bytového odboru magistrátu Vladislava Dykasta počet zájemců o větší byt zhruba desetkrát převyšuje počet žadatelů o menší byt,“ míní Dellin.

Jediné východisko: domluva Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí to tak optimisticky nevidí.

„Kdyby se obce chovaly tak, že by poskytovaly sociální bydlení potřebným lidem, problém s deregulací by nemusel vzniknout. Jenže obce se chovají komerčně, případně se bytového fondu zbavují privatizací a pak jim budou pro plnění sociálních funkcí byty chybět,“ tvrdí Pácal.

Pokud majitel odmítne dát souhlas k výměně bytů bez udání vážných důvodů, může se nájemce obrátit na soud, který o výměně rozhodne. „To je ale z časových důvodů prakticky nereálná varianta,“ upozorňuje Pácal.

Podle Pácala je tak jediným možným východiskem domluva mezi nájemcem a majitelem domu. „Domluvit se na odstupném za uvolnění bytu, nájem ukončit a z odstupného dotovat tržní nájemné v malém bytě, kterému se postižený nejspíše stejně nevyhne,“ míní odborník.

Zákonné řešení situace, do níž se dostala paní Novotná, v podstatě neexistuje. „Škoda že tuto věc nezačala řešit dříve. Podoba zákona je známa už dva a půl roku a paní Novotná musela i před tím předpokládat, že v tak velkém bytě sama dožije velmi obtížně. Její příběh je smutný, ale lidé se do takové situace většinou nedostávají ze dne na den,“ říká Jiří Pácal.

Libor Dellin i Jiří Pácal se navíc shodují, že výměny nájemních bytů jsou přežitek z dob minulých. Proto je lepší na takové řešení nespoléhat.

Pokračování na straně III

Vyměnit velký byt za menší může být problém

Dokončení ze strany I

„Výměny bytů již nejsou příliš reálné a jsou určitým anachronismem našeho bytového trhu,“ míní Pácal. Podobného názoru je i místopředseda Občanského sdružení majitelů domů.

„Takzvané výměny bytů, organizované a inkasované regulovanými nájemníky, jsou socialistickým reliktem, který u normálních -tedy smluvních - nájmů neexistuje. Možnost rozhodnout, komu svůj byt pronajmou, patří k základním vlastnickým právům majitelů bytů. Výměny bytů proto podléhají souhlasu jejich majitelů,“ říká Dellin.

Zejména soukromí majitelé bytů přitom poskytují souhlas s výměnou bytů jen výjimečně - a mají k tomu dobré důvody.

Výměna družstevních bytů je jednodušší K výměnám nájemních bytů typu „jeden za dva“ proto dochází čím dál méně často.

„Kromě souhlasu všech majitelů dotyčných bytů je jejich realizace stále obtížnější proto, že se obce za malý zlomek jejich ceny zbavily více než dvou třetin svých nájemních bytů a dále v tom pokračují.“ dodává Dellin.

„Zbavit se“ velkého družstevního bytu je oproti tomu daleko snazší. „Členové bytových družstev, užívající velký nebo malý byt, vyřeší výměnu většího bytu za menší vzájemným převodem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Mezi tato práva totiž patří i právo nájmu bytu. Stačí přitom písemná dohoda, která nepodléhá souhlasu orgánů bytového družstva,“ vysvětluje místopředseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele předložením smlouvy příslušnému družstvu. „Nebo jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství,“ doplňuje Taraba.

V případě výměny družstevního bytu za nedružstevní převede člen družstva práva na nájemce druhého nájemního bytu, jak je uvedeno výše. „Současně ale musejí účastníci výměny uzavřít písemně dohodu o výměně bytů a nájemce nedružstevního bytu si vyžádá písemný souhlas svého pronajímatele s výměnou,“ říká místopředseda Sdružení nájemníků.

Jeden velký za dva menší Také výměna jednoho velkého bytu za dva menší je možná. „Postup je podobný, vyžaduje to jen více dokumentů. Například souhlas s výměnou musí v písemné podobě dát oba pronajímatelé menších bytů,“ vyjmenovává Milan Taraba. Nejjednodušší způsob, jak se zbavit velkého družstevního bytu, je podle něj úplatný převod členství. „Tento akt je daleko jednodušší než prodej nemovitosti. Za peníze získané převodem členství lze získat jiné bydlení,“ radí Taraba.

Výjimkou nejsou ani směny velkých bytů ve vlastnictví. „Babička zůstala po dědečkově smrti sama ve čtyřpokojovém bytě, kde se cítila opuštěná. Tak se rozhodla, že ho prodá a poblíž si koupí menší. Pak se ale naskytla příležitost vyměnit její byt za dva malé. Do jednoho se nastěhovala ona, do druhého můj bratr,“ popisuje Veronika Ježková.

Druhou variantou je výměna většího bytu za menší plus doplatek rozdílu ceny.

Hledání jehly v kupce sena K realizaci obou případů je ale potřeba mít i dostatek štěstí. „V praxi se jen těžko hledá někdo, kdo chce právě v tu chvíli udělat stejnou směnu v opačném gardu,“ vysvětluje Vladimír Veselský, jednatel společnosti Nejlepší bydlení. Podle Petra Illetška, ředitele realitní kanceláře AAABYTY. CZ, je přímá výměna jako hledání jehly v kupce sena.

„Nejen že musí nalézt byt, který se jim líbí, ale zároveň se majitelům menšího bytu musí líbit jejich větší,“ vysvětluje Petr Illetško.

A jak velký musí být vlastně velký byt, aby za něj mohl majitel poptávat dva menší? „Například za velký cihlový byt se dají většinou pořídit dva panelové byty. Nebo také pokud je velký byt po rekonstrukci a je velmi pěkný, lze za utržené peníze získat dva malé běžně vybydlené byty,“ míní Vladimír Veselský.

„Zhruba za 1,5 milionu korun je reálné sehnat v Praze například garsoniéru na sídlišti. Pokud by měl prodávající zájem o dva menší byty, musela by cena původního bytu být vyšší než tři miliony korun. Prim tedy hraje lokalita a cena bytu,“ míní Illetško.

Kolik stojí nájem v ČR?

Město Ceny bytů

Benešov 1 779 000

Beroun 2 116 000

Blansko 1 483 000

Brno 2 212 000

Bruntál 898 000

Břeclav 1 034 000

Česká Lípa 801 000

České Budějovice 1 481 000

Český Krumlov 1 077 000

Děčín 803 000

Domažlice 937 000

Frýdek-Místek 1 292 000

Havlíčkův Brod 1 335 000

Hodonín 1 208 000

Hradec Králové 2 052 000

Cheb 948 000

Chomutov 575 000

Chrudim 1 533 000

Jablonec nad Nisou 1 414 000

Jeseník 773 000

Jičín 1 708 000

Jihlava 1 598 000

Jindřichův Hradec 895 000

Karlovy Vary 1 614 000

Karviná 1 285 000

Kladno 2 062 000

Klatovy 1 154 000

Kolín 1 673 000

Kroměříž 1 419 000

Kutná Hora 1 749 000

Liberec 1 722 000

Litoměřice 1 160 000

Louny 950 000

Mělník 1 596 000

Mladá Boleslav 1 987 000

Most 554 000

Tržní nájemné Regulované nájemné

112 29

126 29

94 26

117 41

67 18

73 26

68 21

100 31

78 25

59 20

70 24

119 26

89 25

81 26

108 38

72 23

52 18

99 25

93 23

60 25

107 25

92 31

66 26

103 33

97 23

133 35

80 24

109 29

94 27

109 28

91 30

77 18

75 18

104 30

131 29

50 18

Zdroj: Institut regionálních informací. Ceny odpovídají třípokojovému bytu. Nájmy jsou za 1 m2.

Město Ceny bytů

Náchod 1 071 000

Nový Jičín 1 167 000

Nymburk 1 664 000

Olomouc 1 895 000

Opava 1 424 000

Ostrava 1 429 000

Pardubice 1 857 000

Pelhřimov 1 250 000

Písek 1 172 000

Plzeň 1 873 000

Praha 3 282 000

Prachatice 709 000

Prostějov 1 419 000

Přerov 1 380 000

Příbram 1 385 000

Rakovník 1 594 000

Rokycany 1 354 000

Rychnov nad Kněžnou 1 285 000

Semily 709 000

Sokolov 880 000

Strakonice 1 409 000

Svitavy 1 096 000

Šumperk 1 135 000

Tábor 1 298 000

Tachov 993 000

Teplice 466 000

Trutnov 1 202 000

Třebíč 1 166 000

Uherské Hradiště 1 626 000

Ústí nad Labem 809 000

Ústí nad Orlicí 965 000

Vsetín 1 340 000

Vyškov 1 512 000

Zlín 1 763 000

Znojmo 1 296 000

Žďár nad Sázavou 1 325 000

Tržní nájemné Regulované nájemné

74 25

82 20

106 30

89 39

91 26

124 29

100 28

85 25

80 25

105 39

153 58

56 25

92 25

89 25

104 28

104 29

90 24

87 25

57 18

65 24

92 26

76 25

79 24

79 26

71 24

59 21

82 25

81 25

98 28

78 20

71 25

95 26

94 26

108 34

85 26

89 26

Jak měnit

Družstevní byt Výměnu většího bytu za menší lze vyřešit vzájemným převodem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Souhlas orgánů družstva není nutný. V případě výměny družstevního bytu za nedružstevní převede

člen družstva práva na nájemce druhého nájemního bytu, současně musejí účastníci výměny uzavřít písemně dohodu o výměně bytů a nájemce nedružstevního bytu si vyžádá písemný souhlas svého pronajímatele s výměnou.

Nájemní byt K výměně nájemních bytů musí dát souhlas majitelé domů/bytů. Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může se nájemník obrátit na soud.

Byt ve vlastnictví Jednou z možností je vyměnit větší byt za menší a rozdíl v ceně doplatit. Druhým řešením je vyměnit jeden velký byt za dva malé.

O autorovi| Silvie Králová, redaktorka LN

Silvie Králová

 

 

Deregulace nájemného v okresních městech

27. prosince 2007

 

Nájemné 2008 Nájemné 2009 Nájemné 2010

(v Kč/m2/měsíc*) (v Kč/m2/měsíc **) (v Kč/m2/měsíc **)

Praha 58 74 94

Brno 41 52 65

Ostrava 29 32 36

Opava 26 30 36

Olomouc 39 50 64

Zlín 34 46 62

Pardubice 28 35 44

Hradec Králové 38 52 70

Liberec 30 37 46

Ústí nad Labem 20 22 25

Karlovy Vary 33 45 59

Plzeň 39 49 63

Č. Budějovice 31 38 48

Domažlice 24 29 36

Tachov 24 29 36

Cheb 23 28 35

Sokolov 24 30 38

Chomutov 18 20 23

Most 18 21 26

Teplice 21 22 25

Česká Lípa 21 27 35

Litoměřice 18 19 22

Louny 18 19 23

Rakovník 29 39 53

Kladno 35 50 67

(v Kč/m2/měsíc*) (v Kč/m2/měsíc **) (v Kč/m2/měsíc **)

Beroun 29 39 51

Příbram 28 38 50

Klatovy 24 30 38

Strakonice 26 32 40

Písek 25 32 40

Benešov 29 39 52

Prachatice 25 32 40

Český Krumlov 25 32 40

Tábor 26 33 41

Jindř. Hradec 26 32 40

Pelhřimov 25 32 42

Jihlava 31 41 54

Kolín 29 39 51

Nymburk 30 40 53

Mělník 30 39 51

Mladá Boleslav 29 39 53

Jičín 25 31 40

Jablonec n.N. 23 29 36

Semily 18 21 24

Trutnov 25 31 39

Náchod 25 31 40

Kutná Hora 28 39 52

Chrudim 25 32 40

Rychnov n. K. 25 32 40

Ústí nad Orlicí 25 32 41

(v Kč/m2/měsíc*) (v Kč/m2/měsíc **) (v Kč/m2/měsíc **)

Svitavy 25 32 41

Havlíčkův Brod 25 32 42

Žďár n. S. 26 33 41

Třebíč 25 32 41

Znojmo 26 34 44

Břeclav 26 33 42

Hodonín 26 33 42

Uher. Hradiště 28 35 45

Vyškov 26 33 42

Blansko 26 33 42

Prostějov 25 31 39

Šumperk 24 30 38

Jeseník 25 31 38

Bruntál 18 22 27

Přerov 25 30 37

Kroměříž 27 35 44

Vsetín 26 34 44

Nový Jičín 20 23 28

Frýdek-Místek 26 30 37

Děčín 20 22 26

Rokycany 24 30 38

Karviná 23 29 36

Poznámka: *maximální regulované nájemné v roce 2008, **odhad vývoje regulovaného nájemného v letech 2009 a 2010 (maximální výše). Zdroj: Institut regionálních informací

 

­­­­­­­­­­­­­

Čunek s nájemným přestřelil, tvrdí ČSSD

PRAHA 16. července 2008 | 14:58

Stínový ministr pro místní rozvoj za ČSSD Radko Martínka tvrdí, že regulované nájemné nemůže v příštích dvou letech vzrůst až o 74 procent, jak avizoval ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Martínek se odvolává na analýzy Českého statistického úřadu, ze kterých nevyplývá, že by nájemné muselo růst takto skokově.

Současné podmínky umožňují, aby regulované nájemné rostlo o tolik, kolik se původně předpokládalo, tedy zhruba o 20 až 25 procent ročně, doplnil Martínek. "Dle příslušného zákona se totiž maximální cena růstu nájemného vypočítává z tříletého průměru cen zpětně," vysvětlil stínový ministr.

Čunek v pátek oznámil, že regulované nájemné se v příštích dvou letech zvýší podstatně více, než se původně předpokládalo. V roce 2009 by mohlo vzrůst o 30 procent, v roce 2010 by růst mohl činit až 44 procent. Páteční Čunkova tisková konference měla podle Martínka pravděpodobně sloužit k boji uvnitř koalice, nebo i uvnitř KDU-ČSL, o rozpočet MMR na příští rok.

Dle příslušného zákona se maximální cena růstu nájemného vypočítává z tříletého průměru cen zpětně.

Uvolnění nájmů podle předsedy Sdružení nájemníků ČR a poslance za ČSSD Stanislava Křečka nejtvrději dopadne na důchodce. "Výměny bytů musí být umožněny bez písemného souhlasu majitele," nastínil řešení poslanec. Legislativně by prý také mělo být zajištěno, aby lidem, jejichž jediným příjmem je sociální nebo invalidní důchod, nebylo nájemné dále zvyšováno.

Nepřijatelná je podle něj také výpověď bez udání důvodu, která by mohla být součástí návrhu nového občanského zákoníku. ČSSD v tomto duchu připravuje legislativní změny. Do poslanecké sněmovny je chtějí sociální demokraté podle Křečka předložit v září.

Maximální hranice nájemného se určuje jako součet stávajícího nájmu a zákonem povoleného přírůstku. Ten se stanovuje individuálně podle hodnoty takzvaného aktuálního nájemného v závislosti na velikosti obce a podle regionu.

Záměrem deregulace nájemného je přiblížit se ke stavu, kdy roční nájemné bude činit pět procent z tržní ceny bytu. Regulované nájemné se podle analytické zprávy Trend Report nejvíce zvyšuje v Praze, ve středních Čechách, v Hradci Králové nebo v Brně. Zanedbatelný prostor pro zvyšování nájmů je například v severních Čechách, v Moravskoslezském kraji, na Jablonecku či Karlovarsku.

ČTK

Lidovky.cz