Jdi na obsah Jdi na menu
 


Irena Sendlerová - statečná žena

14. 5. 2008

cituji z:

http://www.lidovky.cz/seznam-ireny-sendlerove-08i-/ln_noviny.asp?c=A080513_000036_ln_noviny_sko&klic=225385&mes=080513_0

 Luboš Palata                                                                                                   Lidové noviny

        Seznam Ireny Sendlerové

VARŠAVA 13. května 2008 | 7:43

 Jsou životy, které vydají na román, a jsou i takové, podle nichž by mohlo být napsáno románů hned několik. Irena Sendlerová, která včera zemřela v osmadevadesáti letech ve Varšavě, byla jednou z největších polských hrdinek druhé světové války.

Nezabila žádného nacistu, ale svým hrdinstvím zachránila na dva a půl tisíce židovských dětí z varšavského ghetta, z jehož statisíců obyvatel válku jinak nepřežil téměř nikdo.

Za druhé světové války byla Sendlerová sociální pracovnicí polské podzemní organizace. Ta pašovala pomoc chudým Židům, které nacisté drželi v uzavřeném ghettu uprostřed Varšavy. Aby je pak odvezli a vyvraždili v plynových komorách. „Měla jsem v ghettu nejlepší kamarádku a té jsem chtěla pomoci,“ vyprávěla Sendlerová o prvotních důvodech své pomoci. Pašovala peníze, potraviny, léky. „Když v roce 1942 začali masově vysídlovat ghetto, byl tu nový úkol - dostat co nejvíce Židů, především dětí, za zdi ghetta.“ Tehdy vznikla v podzemní polské vládě Rada pomoci Židům (Žegota) a Sendlerová se stala vedoucí jejího dětského oddělení. Během příštích měsíců pomocí mnoha lstí (uspané děti byly pašovány v rakvích jako oběti tyfu nebo v pytlích od brambor přehazovány přes zeď ghetta) se jí podařilo dostat ven z ghetta dva a půl tisíce malých Židů. Ti byli pak pod falešnou identitou umístěni do polských rodin a téměř všichni se dočkali konce války.

 Mnohé židovské děti byly rodiči cíleně připravovány na nový život. „Nejsi Icek, jsi Jacek. Nejsi Rachela, ale Romana. A já nejsem vaše matka, jenom hospodyně,“ popisovala hovory v židovských rodinách Irena Sendlerová po válce.  Jejího konce se ale ona sama neměla dožít. V říjnu roku 1943 ji zatklo gestapo. Ani mučením, při němž jí zlomili obě nohy, z ní nedostali jména spolupracovníků nebo zachráněných dětí, jejichž seznam pečlivě ukryla.

 Seznam, který znala jen ona, jí zřejmě zachránil život. Byla odsouzena k trestu smrti, ale Žegota velkou sumou uplatila jednoho z gestapáků, který ji odvedl přímo z popraviště. Sendlerová, jež i po zbytek války působila v odboji, po válce předala seznam i se jmény adoptivních rodin Adolfu Bermanovi, šéfovi Ústřední rady Židů. Rada odebrala děti z polských rodin, umístila je ve vlastních zařízeních a potom odvezla do Izraele.

Pocty od Polska až ve stáří
Sendlerová po válce působila po desítky let ve varšavských sirotčincích a domovech důchodců. Přes velké pocty udělené Sendlerové Izraelem se v Polsku uznání dočkala až v posledních letech.  „Celý život se se mnou táhne: ,to je Židovka, pomáhá Židům‘. Mám nálepku ,židovské matky‘,“ vzpomínala trpce.

Teprve když odhalení pravdy o masakru Židů Poláky v Jedwabném otevřelo naplno diskusi o polském antisemitismu, si Polsko vzpomnělo na svoji hrdinku. Irena Sendlerová dostala nejvyšší polské vyznamenání Řád bílého orla a polský prezident Lech Kaczynski oficiálně podpořil její nominaci na Nobelovu cenu míru.

 Irena Sendlerová zemřela včera nad ránem, několik hodin před tím, než se měla zúčastnit slavnostního pojmenování varšavského gymnázia jejím jménem.

 

Luboš Palata Lidové noviny

 

 

dále čti:

Povstání ve varšavském ghettu

http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-povstani-ve-varsavskem-ghettu-f0t-/p_spolecnost.asp?c=A100203_202440_p_spolecnost_wag