Pomoc pro nedoslýchavé? část 2. - tísňová linka pro neslyšící - SMS 603 111 158
4.3 VLASTNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ
Při vlastním šetření jsem využila rozhovor s rodiči dětí, pozorování a kazuistickou metodu. V Mateřské škole a Základní škole pro sluchově postižené v Brně a
v Mateřské škole Hlavní v Otrokovicích jsem již v minulosti působila jako praktikantka v rámci logopedické a surdopedické praxe.
Rozhovor, který jsem s rodiči vedla měl formu polostrukturovanou. Otázky se vztahovaly k rodinné a osobní anamnéze dětí, rodinnému a školnímu prostředí,
sluchovému postižení a kochleární implantaci. Odpovědi jsem si během rozhovoru zaznamenávala do záznamového archu.
Zároveň jsem užila také techniku přímého pozorování. V předškolních zařízeních, které děti navštěvují jsem strávila 14 dní.
Na základě informací, které jsem během rozhovoru od rodičů získala, a z vlastního pozorování dětí byly sestaveny případové studie.
Případová studie č. 1
Jméno: Martin
Datum narození: 2004
Věk: 3 roky
Celková charakteristika:
Martin je drobný chlapec se světlými vlasy. Bydlí se svými rodiči v bytě na kraji města Brna. Je hodný a tichý, ale také velmi zvědavý. Rád si hraje ve škole s
ostatními dětmi.
Rodinná anamnéza:
Martinova matka Hana se narodila v roce 1975, vystudovala vysokou školu a nyní pracuje jako chemik. V minulosti prodělala infekční mononukleózu. Otec
Karel se narodil v roce 1973. Má také vysokoškolské vzdělaní a pracuje jako optický specialista.
V rodině matky a otce se nevyskytují žádné dědičné nemoci, vrozené choroby, postižení, neurologické nemoci, duševní choroby, poruchy sluchu nebo narušená
komunikační schopnost.
Rodiče jsou praváci. Nekuřáci. Sourozence Martin nemá.
Osobní anamnéza:
Martin se narodil své matce jako první dítě v říjnu roku 2004. Těhotenství nepředcházely žádné potraty, v průběhu gravidity matka neprodělala žádné infekční
onemocnění nebo jiné závažnější nemoci. Těhotenství nebylo rizikové. Porod byl v termínu, protrahovaný.
Martin po porodu vážil 3300 g a měřil 50 cm. Nebyl umístěn do inkubátoru. Prodělal pouze běžné nemoci, laryngitidy. Neměl vážný úraz.
Psychosomatický vývoj dítěte, psychické osobitosti:
U Martina byla diagnostikována celková hypotonie, do 1,5 roku bylo prováděno cvičení Vojtovou metodou. Ve 13-ti měsících začal Martin lézt, v 18-ti
měsících chodit. Hygienické návyky má od dvou let, sebeobsluha začala ve třech letech. Martin jí sám, někdy umí zapnout knoflíky. Grafický projev je přiměřený
věku, má správný úchop. Lateralita je vyhraněná, pravá.
Chápání je vzhledem k postižení a komunikaci průměrná, koncentrace je výborná, paměť mechanická. Osvojování poznatků je přiměřené věku, v některých
situacích velmi rychlé. Sociabilita je výborná. Mezi Martinovi záliby patří hra venku, jízda na kole, stavebnice, auta a míčové hry. Většinou je hodný, klidný a
poslušný. Podle rodičů umí být ale také neposlušný, dělá naschvály a kvůli všemu se vzteká.
Školní prostředí:
Martin navštěvuje od září roku 2007 Mateřskou školu a Základní školu pro sluchově postižené v Brně. Ve třídě je zajišťována logopedická a surdopedická
výuka. Adaptace na nové prostředí byla velmi dobrá, k mateřské škole má chlapec kladný vztah. Školní prostředí je příznivé. Na internátě Martin umístěn není.
Mateřská škola používá pro dorozumívání totální komunikaci.
Sluchové postižení, vývoj komunikace:
Sluchová vady byla zjištěna v dubnu roku 2006. Pravděpodobnou příčinou byla kyslíková nedostatečnost během zdlouhavého porodu.
Rodiče a okolí zpočátku nechtělo diagnostikované sluchové vadě věřit. Nakonec ale všichni tuto skutečnost přijali a rodina i kamarádi berou tento fakt jako
normální. Jsou ohleduplní na Martina i na jeho projevy a chování. Snaží se spolupracovat.
O možnosti kochleární implantace se rodiče poprvé dozvěděli v květnu roku 2006 od psycholožky a logopedky, které k nim začaly pravidelně dojíždět. Od
operace kochleární implantace očekávali, že jejich dítě začne něco slyšet, začne rozumět řeči a postupně bude řeč alespoň částečně používat.
Doba předoperační přípravy trvala přibližně jeden rok, kochleární implantace byla provedena v květnu roku 2007.
Řeč se začala vyvíjet až po zapojení kochleárního implantátu, své první slovo vyslovil Martin po čtyřech měsících. Věty netvoří, ale mluví rád. Chlapec umí
vyslovit zatím samohlásky a souhlásky Š, Ž, S, M, L, B. Projevuje se artikulační neobratnost, vázne hybnost mluvidel. Při opakování slov je výslovnost lepší.
Porozumění řeči je průměrné, mechanická paměť slabá. Pasivní a aktivní slovní zásoba je přiměřená. Vzhledem k postižení jsou narušeny také modulační
faktory řeči. Koverbální chování narušeno není.
Rodiče doma používají při komunikaci mimo orální řeč také znaky.
Shrnutí:
Martin se narodil se sluchovou vadou, která byla diagnostikována přibližně v roce a půl. Rodiče byli s možností kochleární implantace seznámeni hned po
zjištění sluchové vady jejich dítěte.
Před kochleární implantací se řeč vůbec nevyvíjela. Úroveň řeči je prozatím slabá, Martin má kochleární implantát zapojený půl roku. Denně dochází v rámci
mateřské školy do SPC pro sluchově postižené v Brně a minimálně jednou až dvakrát měsíčně dojíždí do Centra kochleárních implantací v Praze.
Rodiče jsou s komplexní péčí, která je jejich dítěti poskytována, spokojeni. Ze seminářů v Praze a z návštěv mateřské školy znali již před operací jiné děti s
kochleárním implantátem. Kochleární implantace splnila jejich očekávání, své rozhodnutí by dnes neměnili. Nemají pocit, že nebyli o kochleární implantaci
dostatečně informováni.
Případová studie č. 2
Jméno: Alexej
Datum narození: 2004
Věk: 4 roky
Celková charakteristika:
Alexej je velmi inteligentní chlapec s nakrátko ostříhanými vlasy a sportovní postavou. Žije se svými rodiči a dvěma staršími sourozenci v brněnském bytě. V
kolektivu se příliš neprojevuje, působí klidně a mile.
Rodinná anamnéza:
Alexova matka Olga se narodila v roce 1964, pracuje jako překladatelka. Otec Vadim se narodil v roce 1965 a pracuje jako personalista. Oba rodiče mají
vysokoškolské vzdělání, jsou nekuřáci, nevyskytují se u nich žádné vrozené choroby, duševní poruchy, poruchy sluchu nebo jiná postižení či narušená komunikační
schopnost.
Alexej má dva starší sourozence. Bratr Andrej se narodil v roce 1987, nyní studuje na střední škole. U Andreje byla diagnostikována sluchová vada.
Sestra Anna se narodila v roce 1998, je žákyní základní školy, sluchové postižení nemá.
Levorukost se v rodině nevyskytuje.
Osobní anamnéza:
Alexej se narodil své matce jako třetí dítě v březnu roku 2004. Matka neprodělala žádné potraty. Porod byl v termínu, jeho průběh byl normální. Během
těhotenství nebyly prodělány žádné vážnější nemoci. Chlapec po narození vážil 4350 g a měřil 52 cm.
Psychosomatický vývoj dítěte, psychické osobitosti:
Psychosomatický vývoj nebyl opožděn. Samostatné sezení 8. měsíc, lezení 10. měsíc, chůze 12. měsíc, hygienické návyky 28. měsíc. Chlapec jí sám, knoflíky
zapnout zatím neumí. Grafický projev je výborný, úchop správný. Lateralita vyhrazená, pravá.
Chápání je průměrná až výborná, koncentrace velmi dobrá. Paměť logická, osvojování poznatků rychlé. Sociabilita průměrná. Mezi Alexovy záliby patří
kreslení, kostky a stavebnice. Povahou je většinou hodný a klidný, umí být i energický, živý, někdy se snaží vše organizovat a velet.
Školní prostředí:
Alex navštěvuje od září roku 2007 Mateřskou školu a Základní školu pro sluchově postižené v Brně. Ve třídě je zajištěna logopedická a surdopedická péče.
Adaptace na nové prostředí byla dobrá, chlapec má kladný vztah ve škole. Školní prostředí je příznivé, dítě není umístěno na internátě. Mateřská škola používá
pro dorozumívání totální komunikaci.
Sluchové postižení, vývoj komunikace:
Sluchová vada byla zjištěna již po dvou měsících po porodu. Příčinnou je Connexin 26, který se nachází na chromozomu 13. Jde tedy o vrozenou,
autosomálně recesivní dědičnou sluchovou vadu.
O možnosti kochleární implantace se rodiče dozvěděli v květnu roku 2004 od foniatra. Očekávali od operace schopnost rozvoje sluchu a řeči. Doba
předoperační přípravy byla u Alexe 22 měsíců, kochleární implantaci podstoupil ve dvou letech.
Řeč se začala vyvíjet po čtyřech měsících od operace, o měsíc později vyslovil Alex své první slovo. Ve třech letech začal užívat věty o dvou slovech.
Chlapec mluví rád, aktivní i pasivní slovní zásoba je bohatá. Vypráví sám své zážitky. Tvoří jednoduché věty, často s nesprávným slovosledem. Užívá převážně
podstatná jména a slovesa. Porozumění řeči je průměrné, mechanická paměť výborná. Při reprodukci pohádky zopakuje stručně příběh sám.
U Alexe je diagnostikována fyziologická dysfázie, výslovnost při opakování slov je výrazně lepší. Neprojevuje se artikulační neobratnost, motorika jazyka a
hybnost mluvidel je v pořádku. Vzhledem k sluchovému postižení jsou narušeny modulační faktory řeči. Koverbální chování narušeno není.
Rodiče doma neznakují, používají pouze orální řeč.
Shrnutí:
Alex se narodil s vrozenou sluchovou vadou, která byla diagnostikována krátce po porodu. Rodiče byli ihned informováni o možnosti kochleární implantace,
pro kterou se rozhodli.
Řeč se začala u Alexe rozvíjet čtyři měsíce po operaci kochleární implantace. Nyní je úroveň řeči vzhledem k postižení a možnostem dítěte průměrná. Chlapec
navštěvuje pětkrát týdně SPC pro sluchově postižené v budově mateřské školy a jednou měsíčně Centrum kochleárních implantací v Praze.
Rodiče jsou s komplexní péčí, která je jejich dítěti poskytována, spokojeni. Nemají pocit, že by nebyli o kochleární implantaci dostatečně informováni.
Kochleární implantát splnil jejich očekávání, své rozhodnutí by dnes nezměnili.
Případová studie č. 3
Jméno: Jaroslav
Datum narození: 2002
Věk: 5 let
Celková charakteristika:
Jaroslav je velmi živé dítě. Bydlí se svými rodiči v bytě v Otrokovicích. V místě svého bydliště navštěvuje mateřskou školu, kde má spoustu kamarádů. Je
hodný a kamarádský, rád si hraje s ostatními dětmi. V květnu roku 2008 se Jarkovi narodí sourozenec, bratr Michal.
Rodinná anamnéza:
Matka Radka se narodila v roce 1979, má středoškolské vzdělání, nyní je na mateřské dovolené. Otec Jaroslav se narodil v roce 1975. Vystudoval střední
odbornou školu, pracuje jako dělník. Rodiče jsou nekuřáci, praváci. V rodině matky a otce se nevyskytují žádné vrozené choroby, postižení, poruchy sluchu nebo
narušená komunikační schopnost.
Jarek je jedináček, zanedlouho ale bude mít bratra, Michala.
Osobní anamnéza:
U Jarkovi matky se jednalo o první těhotenství. Jeho průběh byl v pořádku, matka neproděla žádné infekční nebo jiné závažné onemocnění. Porod byl v
termínu, protrahovaný. Chlapec se narodil v červnu roku 2002, vážil 3140 g a měřil 51 cm.
Psychosomatický vývoj dítěte, psychické osobitosti:
Psychosomatický vývoj dítěte nebyl opožděn. V sedmi měsících chlapec sám seděl, v deseti měsících lezl a v jedenácti měsících začal chodit. Hygienické
návyky má od dvou let. Jaroslav jí sám, umí zapínat knoflíky, zaváže si tkaničky. Grafický projev je průměrný, úchop správný. Lateralita je překřížená – dominantní
pravá ruka a levé oko.
Chápání a koncentrace je velmi dobrá, paměť začíná přecházet z mechanické na logickou. Nové poznatky si osvojuje rychle, dlouhodobá paměť je však zatím
slabá. Sociabilita je výborná. Mezi Jarkovi záliby patří hra venku a jízda na kole. Rád si hraje se stavebnicemi a auty.
Školní prostředí:
Jaroslav navštěvuje od září roku 2006 logopedickou třídu zřízenou při Mateřské škole Hlavní v Otrokovicích. Chlapec má ke škole velmi kladný vztah,
adaptace na nové prostředí byla výborná. Školní prostředí je příznivé, dítě není umístěno na internátě.
Jarek má odklad školní docházky, na základní školu by měl nastoupit v roce 2009. Přáním rodičů je integrace do běžné základní školy v místě bydliště.
Sluchové postižení, vývoj komunikace:
Jaroslav se narodil se sluchovou vadou, která byla zjištěna v březnu roku 2006. Příčina sluchového postižení nebyla dlouho objasněna, nakonec byla zjištěna
genetická vada.
Když rodiče zjistili, že jejich syn neslyší, chování rodiny a příbuzných bylo velmi příjemné a povzbuzující.
O možnosti kochleární implantace se rodina dozvěděla v březnu roku 2003 od primáře MUDr. Světlíka, který pracuje na ORL v Baťově nemocnici Zlín. Od
operace rodiče očekávali částečné zlepšení sluchu a rozvoj řeči. Předoperační příprava u Jaroslava probíhala přibližně jeden rok, kochleární implantace byla
provedena v červnu roku 2004.
Řeč se začala rozvíjet již před operací, chlapec v jednom roce začal žvatlat. Další stadia vývoje řeči se rozvíjela až po nastavení řečového procesoru
kochleárního implantátu. Své první slovo Jarek vyslovil čtyři měsíce po operaci. Ve třech letech začal používat věty o dvou slovech. Dnes komunikuje v
rozvinutých větách, používá větší počet slovních druhů. Slovosled je však nesprávný, podstatná jména neskloňuje, problémy dělá jednotné a množné číslo. Pasivní
slovní zásoba je chudá, nepojmenuje některé jednoduché předměty podle obrázků. Aktivní slovní zásoba je vzhledem k pasivní přiměřená.
Celková úroveň řeči je s ohledem na postižení průměrná. Při opakování slov je výslovnost výrazně lepší. Všechny hlásky stále nejsou vyvozeny. Motorika
jazyka a hybnost mluvidel není narušena. Jarek má narušené modulační faktory řeči, větu nezakončuje poklesem hlasu. Koverbální chování je v pořádku.
Chlapec je veden k orální komunikaci. Logopedická asistentka v mateřské škole a pracovnice SPC Zlín používají pouze jednoruční prstovou abecedu, jako
pomůcku při vyvození hlásek.
Jarek mluví velmi rád, sám vypráví své zážitky. Při reprodukci pohádky je ale velmi stručný, spíše odpovídá na otázky vztahující se k příběhu. Mechanická
paměť je průměrná, porozumění řeči dobré.
Shrnutí:
Jaroslav se narodil s vrozenou sluchovou vadou, která byla zjištěna v jeho devíti měsících. O možnosti kochleární implantace se rodiče dozvěděli ihned po
diagnostikování sluchového postižení. Po roční předoperační přípravě byl ve svých dvou letech Jarek operován.
Rozvoj řeči před kochleární implantací stagnoval na žvatlání. Po operaci se řeč začala vyvíjet dále. Dnes je úroveň řeči a porozumění vzhledem k postižení
přijatelné. Chlapec navštěvuje denně logopedickou třídu při běžné mateřské škole, jedenkrát týdně dojíždí na logopedii do SPC Zlín a jednou za šest měsíců do
Centra kochleárních implantací v Praze. Na nastavení kochleárního implantátu dojíždí do Centra kochleárních implantací dvakrát ročně.
Rodiče jsou s komplexní péčí, která je jejich synovi poskytována spokojeni. O problematice kochleární implantace byli dostatečně informování, před Jarkovou
operací se seznámili také s několika uživateli kochleárního implantátu.
Kochleární implantace splnila očekávání rodičů, své rozhodnutí by změnit nechtěli.
4.4 ZÁVĚRY ŠETŘENÍ
Je známo, že stále přibývá vrozených geneticky podmíněných vad sluchu. U dvou ze tří pozorovaných dětí byla genetická vada také prokázána. U posledního
chlapce vznikla sluchová vada pravděpodobně kyslíkovou nedostatečností během zdlouhavého porodu.
Vlivem vrozené sluchové vady se u dětí nezačala rozvíjet řeč. Včasné odhalení sluchové ztráty má největší přínos pro možný rozvoj řeči. Čím dříve je sluchová
vada odhalena, tím dříve jsou dítěti přidělena sluchadla.
O možnosti kochleární implantace se rodiče dozvěděli od odborníků hned po zjištění sluchového postižení. Potom, co se rozhodli nechat své dítě operovat,
začala dlouhá a intenzivní předoperační příprava. Ta trvá vždy nejméně šest měsíců.
V České republice je kochleární implantace prováděna u dětí s vrozenou, časně zjištěnou, sluchovou vadou většinou ve věku dvou let. V zahraničí jsou děti
operovány i dříve. U nás se věková hranice také postupně snižuje, nejmladšímu pacientovi bylo 17 měsíců.
Kochleární implantace má největší úspěchy u malých dětí. Jestliže je operace provedena brzy a podmínky pro rozvoj řeči jsou příznivé, dostaví se výsledky již
krátce po prvním nastavení řečového procesoru. Sledovaní chlapci začali svá první slova používat 4-5 měsíců po zapojení kochleárního implantátu. Martin má
implantát funkční šest měsíců, rozvoj řeči je u něj tedy v počáteční fázi. U Alexe a Jarka je však možné sledovat další pokroky.
Alex nedávno oslavil své 4. narozeniny, je tedy pouze o půl roku starší než Martin. Rozdíl v dosažené úrovni řeči je ovšem velký. U Alexe byla sluchová vada
zjištěna dva měsíce po porodu, předoperační příprava tak mohla být prováděna téměř dvojnásobně dlouhou dobu než u Martina. Implantát byl Alexovi voperován
o šest měsíců dříve. Logopedická intervence a reedukace sluchu je tak chlapci poskytována mnohem déle a chlapec dnes již tvoří jednoduché věty.
Jarek má kochleární implantát nejdéle, operaci podstoupil před necelými čtyřmi lety. Přestože jeho slovní zásoba není bohatá, používá větší počet slovních
druhů a komunikuje s okolím v rozvinutých větách.
Vzhledem k tíži sluchového postižení se u chlapců řeč před kochleární implantací nerozvinula. Rodiče viděli v operaci jejich dítěte velkou naději. Přáli si, aby je
jejich děti slyšely, rozuměly jim a uměly alespoň částečně řeč samy používat. Kochleární implantát jim toto přání splnil.
SHRNUTÍ
Ve své bakalářské práci Dítě s kochleárním implantátem jsem se zabývala problematikou sluchového postižení a kochleárním implantátem. Popsala jsem zde
anatomickou stavbu sluchového ústrojí, uvedla klasifikaci vad a poruch sluchu z několika hledisek a možné příčiny senzorineurálních vad.
Větší část práce je věnována stavbě a funkci kochleárního implantátu a jednotlivým etapám kochleární implantace, tedy předoperační přípravě, operaci,
nastavení řečového procesoru a rehabilitaci.
Výsledky implantace u dětí závisí mimo jiné na včasném zjištění sluchového postižení, délce předoperační přípravy a intenzitě rehabilitační péče po kochleární
implantaci. Čím dříve je implantace provedena, tím dříve je u dětí možné osvojení si orální řeči.
Kochleární implantát neléčí hluchotu, ale umožňuje dětem žít plnohodnotný život.
SUMMARY
I deal with problems of hearing impaired and cochlear implant in my work called The child with cochlear implant. I described here the anatomical structure of
the acoustic apparatus, classification of hearing deficiencies and disorders from a several viewpoints and possible causes of perceptional defects.
The better part of my work is oriented on structure and function of cochlear implant and on the individual phases of cochlear implantation, pre-operative
preparation, operation, configuration of the speech processor and physiotherapy.
The result of the operation at children depends on early location of hearing impaired, time of the pre-operative preparation and intensity of physiotherapy care
aftre cochlear implantation. Early implantation of the cochlear implant makes it possible to assume the oral speech at children in shorter time period.
Cochlear implant doesn´t medicate the deafness, but it can help to live the children a full-value life.
LITERATURA
HOLMANOVÁ, J. Raná péče o dítě se sluchovým postižením. Praha: Septima, 2002. ISBN 80-7216-162-8.
HORÁKOVÁ, R. Uvedení do surdopedie. In: PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0.
HOUDKOVÁ, Z. Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-623-6.
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu 1. díl. Praha: Septima, 1997. ISBN 80-7216-006-0.
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu 2. díl. Praha: Septima, 1998. ISBN 80-7216-075-3.
HUDÁKOVÁ, A. Ve světě sluchového postižení: informační a vzdělávací publikace (nejen) pro zdravotnický personál o životě a potřebách neslyšících,
nedoslýchavých a ohluchlých lidí a lidí s kochleárním implantátem. Praha: Středisko rané péče Tamtam, 2005. ISBN 80-86792-27-7
KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0329-2.
LAVIČKA, L.; ŠLAPÁK, I. Porucha sluchu v dětském věku – poznámky pro pediatra. Pediatrie pro praxi, 2002/6, [cit. 20. 7. 2005]. Dostupné z WWW:
<www.solen.cz>.
LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-038-7.
LEONHARDT, A. Úvod do pedagogiky sluchovo postihnutých so 44 obrázkami, 15 tabuľ kami a 77 cvičeniami. Bratislava: Sapientia, 2001. ISBN
80-967180-8-8.
PETRÁŠOVÁ, L. Zázrak medicíny: lékaři vracejí dětem sluch. Mladá fronta DNES, 2004, [cit. 9. 11. 2004]. Dostupné na WWW: <www.mfdnes.newtonit.cz>.
POTMĚŠIL, M. Čtení k surdopedii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-244-0766-3.
PULDA, M. Sluchová výchova u sluhově postižených dětí. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. ISBN 80-210-2077-6.
NOVÁK, A. Foniatrie a pedaudiologie I. Poruchy komunikačního procesu způsobené sluchovými vadami. Praha: vlastním nákladem, 1994.
NOVÁK, A. Protetická péče o sluchově postižené. Praha: vlastním nákladem, 2004.
SOVÁK, M. Logopedie. Praha: SPN, 1981.
SVOBODOVÁ, K. Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. Praha: Septima, 1997. ISBN 80-7216-002-8.
ŠLAPÁK, I.; FLORIÁNOVÁ, P. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-67-2.
VANĚČKOVÁ, V. Výchova řeči sluchově postižených dětí v předškolním věku. Praha: Septima, 1996. ISBN 80-85801-83-3.
VYMLÁTILOVÁ, E. Problematika sluchových vad z hlediska klinické psychologie. In: ŠKODOVÁ, E.; JEDLIČKA I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál,
2003. ISBN 80-7178-546-6.
Internetové adresy
PŘÍLOHY
Obr. 1 Řez sluchovým ústrojím
Obr. 2 Kochleární implantace
Obr. 3 Krabičkový řečový procesor
Obr. 4 Závěsný řečový procesor
Obr. 5 Vnitřní část kochleárního implantátu
Obr. 6 Dítě s kochleárním implantátem
Adresy a kontakty
Klinické pracoviště – děti
Centrum kochleárních implantací u dětí
ORL klinika 2. LF UK
V Úvalu 84
150 00 Praha 5 – Motol
tel.: 224 432 601
fax: 224 432 620
e-mail: zdenek.kabelka@lfmotol.cuni.cz
Diagnostika a rehabilitace
Centrum kochleárních implantací u dětí
Foniatrické oddělení ORL kliniky 2. LF UK
U Mrázovky 15
150 00 Praha 5
tel.: 251 013 810
tax: 257 328 933
e-mail: vymlatilova@ckid.cz
Diagnosticko - rehabilitační část 1.centra kochleárních implantací
Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK
Žitná 24
120 00 Praha 2
tel.: 224 964 900, 224 964 931
fax: 224 964 932
e-mail: olga.bendova@vfn.cz
Technický servis
Laboratoř elektronických smyslových náhrad (LESN)
Rumunská 14
120 00 Praha 2
(vchod vedle prodejny sluchadel KIND)
tel.: 222 517 016
e-mail: tichy@feld.cvut.cz
Výhradní dovozce kochleárních implantátů Nucleus pro ČR
AIMA s.r.o.
Zavadilova 24
160 00 Praha 6
tel./fax: 233 326 368
mobil: 603 506 989
e-mail: jprihodova@aima.cz
%%%%%%%%%%%%%
%%%%%%%%%%%%%
%%%%%%%%%%%%%
tísňová linka pro neslyšící - SMS 603 111 158
KOMUNIKACE S POLICIÍ:
http://www.policie.cz/clanek/projekt-tisnove-linky-pro-neslysici-sms-603-111-158-926967.aspx
Projekt tísňové linky pro neslyšící - SMS 603 111 158
Počátkem roku 2006 iniciovala Preventivně informační skupina Správy hlavního města Prahy P ČR rozšíření služeb poskytovaných policisty občanům hlavního města. Projekt si kladl za cíl zpřístupnit v plném rozsahu linku tísňového volání: 158 všem občanům, tedy i občanům handicapovaným poruchou či úplnou ztrátou sluchu. Samozřejmě s vědomím toho, že je třeba brát v úvahu specifické potřeby sluchově postižených.
Linka pro neslyšící Bylo a je zřejmé, že slyšící nemohou nikdy zcela přesně chápat způsob myšlení neslyšících, jejich prožívání, vnímání podnětů, způsob komunikace,… Slyšící člověk zaznamenává řadu podnětů, aniž by o nich o přemýšlel, ponechává je přitom často bez povšimnutí, poněvadž je považuje za samozřejmé. Oproti tomu neslyšící se jimi musí zabývat, aby došel ke správnému závěru. Musíme si uvědomit, že tato specifická skupina občanů nežije na odděleném ostrově. Je součástí této společnosti. Navíc mnohdy stačí jeden jediný neopatrný krůček a dosud běžně slyšící občan se chtě nechtě zařadí právě mezi sluchově handicapované. A ať si to majoritní společnost chce či nechce připustit, obě skupiny mají často podobné zájmy, prožitky i problémy. Slyšící i neslyšící tvoří jeden celek.
Linku tísňového volání mohli až do roku 2006 plně využívat pouze slyšící občané. V okamžiku ohrožení života, zdraví, majetku potencionálním pachatelem, či při dopravní nehodě použili naprosto přirozeně telefonní přístroj a prostřednictvím toho snad nejznámějšího čísla – 158, se následně spojili s operačním střediskem toho kterého regionu. Operátor po přijetí oznámení vyhodnotil přijaté oznámení a na místo události poslal policejní hlídku. O tento kontakt byla neslyšící část společnosti až do tohoto roku ochuzena, a to i přesto, že v České republice je více než půl miliónu osob s poruchou sluchu. Přičemž podstatnou část této skupiny tvoří nedoslýchaví a ohluchlí. Tedy občané, kterým se zhoršil sluch, či o sluch přišli v průběhu života. Velká část občanů s poruchou sluchu komunikuje pouze znakovou řečí a část odezírá ze rtů.
Formulář neslyšící Tato nemalá skupina občanů byla dá se říci diskriminována, společnost neumožnila neslyšícím občanům rovnocenné využívání linky tísňového volání 158. Neslyšící sice mohli v Praze používat fax, ale mnozí z nich neznali správné číselné spojení, jiní si nebyli jisti tím, co by mělo takové oznámení obsahovat. Další se obávali případného možného postižení, pokud by jejich oznámení bylo posouzeno, jako zneužívání linky tísňového volání. Často se tak dostávali v důsledku nedostatku informací do neřešitelné situace, kterou zvládali pouze prostřednictvím odborné pomoci, případně s pomocí tlumočníka do znakového jazyka. Pražští policisté se rozhodli, že pomohou neslyšícím najít východisko a přispějí k tomu, aby se tento stav od základu změnil.
Už na samém počátku budování projektu bylo zřejmé, že je třeba prolomit bariéru, která odděluje slyšící občany od neslyšících. Vybudovat vzájemnou komunikační síť a získat si důvěru těch, kteří jen obtížně chápou a přistupují na často nežádoucí změny v jejich životě. Bylo třeba počítat s tím, že zejména zcela
neslyšící občané mají značné problémy s komunikací a se slyšícími spoluobčany navazují kontakt velice obtížně. Obávají se odmítnutí, nepochopení a raději komunikují pouze se stejně či podobně handicapovanými ve své komunitě. Pokud musí jednat s úřady, s policisty, s lékaři, … využívají výhradně služeb tlumočníka, jehož prostřednictvím poté vyřizují své neodkladné záležitosti. I zde narážejí na neznalost slyšících, kteří neumí se sluchově handicapovanými komunikovat. Jejich přístup je neslyšícím velice nepříjemný, až ponižující. Také tento problém si příslušníci preventivně informační skupiny plně uvědomují. Vždyť důvěra občanů se tak těžce získává a velmi rychle a lehce se ztrácí.
Při přípravě nového projektu tísňové linky pro neslyšící policisté úzce spolupracovali s cílovou skupinou – s osobami s poruchou sluchu. Po vzájemných konzultacích bylo stanoveno, že komunikace mezi neslyšícími a policisty bude probíhat pomocí textových SMS zpráv.
Zástupci občanských organizací sdružující neslyšící poukázalimimo jiné i na to, že většina neslyšících bude potřebovat jistý metodický postup při využívání tohoto komunikačního systému. A to vzhledem k tomu, že značná část neslyšících má vzdělanostní úroveň na hranici pologramotnosti (schopnost číst, psát a porozumění psanému textu). I tuto připomínku policisté akceptovali. Aby bylo sníženo riziko možných omylů a nedorozumění, případného možného zneužití linky tísňového volání, policisté připravili nenáročný manuál. Ten jednoduchou formou neslyšící osobu navede, jak správně postupovat při zasílání textové zprávy SMS na policejní linku tísňového volání. Policisté samozřejmě počítají i s tím, že sluchově postižení neovládají plně český jazyk a vědí, že je pro ně mnohdy „ cizím jazykem“. Manuály pro neslyšící spoluobčany vyrobila Tiskárna MV a policisté preventivně informační skupiny Správy hlavního města Prahy P ČR je mají v současné době k dispozici a již je také poskytli neslyšícím při osobních jednáních v jednotlivých organizacích sdružující občany s poruchou sluchu, ve speciálních školách.
Po přijetí SMS zprávy operátorem linky tísňového volání je naprosto jasné, že se jedná o zprávu od osoby neslyšící a je také odpovídajícím způsobem zpracována. Tento systém je dalším zásadním zlomem v technických možnostech operačního střediska a důležitou pomůckou pro policisty pracující v terénu. Pokud budou totiž policejní hlídky informovány předem od operačního důstojníka o tom, že budou na místě události jednat s osobou neslyšící, zaujmou také přiměřený a adekvátní přístup.
Policisté při realizaci technického zázemí linky tísňového volání pro neslyšící požádali o spolupráci telekomunikační společnost T – mobile, která jim vyšla vstříc a stala se partnerem tohoto projektu. Za jejího přispění vzniklo telefonní mobilní číslo určené pouze pro tuto skupinu osob – 603 111 158.
V současné době Operační středisko Správy hlavního města Prahy P ČR přijímá tísňové SMS zprávy od handicapovaných osob, především neslyšících, nedoslýchavých, ale i hluchoněmých.
Původně pražský projekt přerostl záhy v projekt celorepublikový. Je tedy počítáno i s tím, že textovou zprávu může na linku tísňového volání zaslat také neslyšící osoba, která se momentálně nenachází v pražském regionu. Taková zpráva je zaznamenána, vyhodnocena a poté okamžitě předána kolegům dle místní příslušnosti. Přičemž časová prodleva se pohybuje řádově v několika minutách či vteřinách. V případě, že zpráva není úplná, nebo operátor linky tísňového volání potřebuje upřesnit informace, stejnou cestou, tedy SMS zprávou, kontaktuje odesílatele a požádá jej o doplnění zprávy.
Tato tísňová linka – 603 111 158 dává také prostor pro neslyšící zahraniční návštěvníky Prahy ale i dalších míst v ČR, aby touto cestou mohli požádat o pomoc příslušníky bezpečnostních složek.
Projekt tísňové linky pro neslyšící dosáhl nemalého úspěchu
Pražští policisté obdrželi za projekt tísňové linky pro neslyšící výroční cenu Mosty 2006 od Národní rady zdravotně postižených ČR za mimořádný čin, projekt, či akt ve prospěch občanů se zdravotním postižením.
27. února roku 2007 získala Správa hlavního města Prahy Policie ČR první cenu v kategorii určené pro instituci veřejné správa, ze sedmnácti nominovaných organizací.
Cenu – umělecké ztvárnění mostu z lidských rukou, vytvořenou z glazované keramiky akademickou sochařkou Jitkou Wernerovou a pamětní diplom vytvořený akademickým malířem Otakarem Trojanem, předala pražským policistům první dáma – manželka prezidenta republiky paní Livie Klausová.
Jsme tu i pro vás
DVD POTISK Pražští policisté věří, že tato linka tísňového volání přispěje ke zvýšení pocitu bezpečnosti neslyšících spoluobčanů. A že spolupráce, která byla navázána při realizaci tohoto projektu zdaleka nekončí. Tísňová linka pro neslyšící byla takovým startovním můstkem. Policisté se zasazují o realizaci následného projektu s názvem: „ Jsme tu i pro vás“.
Realizační tým tvořený policisty z Preventivně informační skupiny Správy hlavního města Prahy P ČR, strážníky Městské policie Praha ve spolupráci s tvůrčí skupinou vedenou panem režisérem Zdeňkem Všelichou v roce 2008 připravil za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR a Magistrátu hlavního města Prahy filmově zpracované témata zaměřena na dílčí patologické jevy, se kterými se mohou i občané s poruchou sluchu ve svém životě setkat. Projekt je má varovat před různými nástrahami a zároveň poučit, jak se mají zachovat v případě, že se stanou obětí trestného činu (krádež, podvod, loupež). DVD snímek je také poučí, jak si mají počínat při jednání s příslušníky P ČR či obecní policie. Filmové zpracování projektu je simultánně tlumočeno do znakového jazyka a opatřeno také titulky. K DVD je připravena také knižní příloha.
Tento projekt není však určen pouze při neslyšící spoluobčany bude také nedílnou součástí profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek. Musíme totiž připustit, že i někteří příslušníci bezpečnostních složek dosud nevědí, jak mají správně k neslyšícím přistupovat. Jsou známy případy, kdy došlo vlivem špatně vyhodnocené situace k nedorozuměním – zakročující policista se například domníval, že jedná s osobou ovlivněnou alkoholem. Přitom se jednalo o osobu neslyšící, která neměla tušení, co je po ní policistou požadováno.
Realizační tým připravuje autorská promítání v klubech, které navštěvují neslyšící spoluobčané za přítomnosti některých specialistů ze Služby kriminální policie a vyšetřování.
Formulář ke stažení:
Formulář pro neslyšící
Velikost souboru:167,6 KB / formát PDF
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
POLICIE MÁ
Projekt tísňové linky pro neslyšící - SMS 603 111 158
předpokládám, že jsou v ní zakomponováni i hasiči, či nikoli?
.........................................
IZS
MV ČR
Jak se nahlásit jako handicapovaný občan Integrovanému záchrannému systému??
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/112/2007/cerven/cikhartova.html
Časopis 112
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/112/o_nas/index.html
Časopis 112
REDAKCE sídlo:
Kloknerova 26
pošt. přihr. 69
148 01 Praha 414
korespondenční adresa:
MV-generální ředitelství HZS ČR
redakce
Kloknerova 26
pošt. přihr. 69
148 01 Praha 414
redakce@grh.izscr.cz
fax: 974 819 969
----------------------------------------------------------------------------
Své dotazy můžete zasílat na následující adresy:
Dotazy týkající se činnosti Policie ČR:
Policejní prezidium ČR, preventivně informační odbor: presspp@mvcr.cz
Dotazy na události regionálního charakteru:
KŘP hlavního města Prahy: tiskpha@mvcr.cz
-----------------------------------------
HZS krajů:
HZS hl. m. Prahy - www.hzspraha.cz