Dost řízná žena
cituji z:
http://kolarova.blog.idnes.cz/c/80601/117-kresel-pro-levici-A-jak-to-vite.html
117 křesel pro levici? A jak to víte?!!!
Ještě pořád je naděje, že nám nebudou vládnout lidé, kteří jsou schopni si kupovat voliče za 30 korun (a ještě k tomu mých...).
Březnový průzkum STEM nám sdělil, že kdyby v tu chvíli byly volby, měla by levice 117 křesel v parlamentu (ČSSD 92, KSČM 25). O nezaujatosti STEM lze s úspěchem pochybovat, tentokrát však byly jeho výsledky v zásadě podpořeny CVVM. ODS, ČSSD a KSČM u nich obou dopadly podobně, odlišnost je jen u Zelených a KDU-ČSL – CVVM je do parlamentních lavic ještě pouští, STEM jim přisuzuje 5,6 a 4,4%, čili v rámci statistické chyby je to opravdu na pováženou. Přiznávám, že vyhlídka nadvlády SOUČASNÉ ČSSD mě děsí, z mnoha důvodů (nepokrytá ochota Jiřího Paroubka spolupracovat s komunisty; populismus ve stylu třicetikorunového poplatku; neschopnost vést zemi v době krize – kdo se začte do protikrizových opatření ČSSD, včetně šrotovného, musí zaplakat; politické působení Davida Ratha, který je všechno, jen ne demokratický politik etc., etc.). Očekávám, že se mi dostane spílání do modrých svazaček či strak a v zásadě je mi to úplně jedno, protože mě prostě život v mnoha kritických momentech naučil, že nejlepší způsob, jak překonat jakoukoliv překážku, je spolehnout se jen na své schopnosti, vůli = je stokrát efektivnější zatnout zuby a postavit se problému čelem, než se schoulit do koutka, zakrýt si hlavu dlaněmi a čekat na pomoc od někoho cizího (natožpak od státu = ostatních daňových poplatníků). Netvrdím, že mám patent na rozum, nicméně mám nějaké obavy ze současné politické situace, SNAŽÍM se na ně dívat VÍCEMÉNĚ NEZAUJATĚ a potěšilo by mě, kdybyste mi v případné diskusi řekli, co si myslíte vy, než abyste mi v mnoha odstavcích psali, v čem a proč jsem úplně vedle. A stále ještě doufám, že žiju v zemi, jejíž občané si pamatují, co napáchala KSČ ve čtyřicetiletí své krutovlády a že i když se mnoha lidem momentálně nedaří, je zatracený rozdíl mezi tím, jestli nejedu na zahraniční dovolenou proto, že na to nemám anebo proto, že žiju v zadrátované zemi, kde musím držet hubu a krok.
Obecné vyhlídky do politické budoucnosti u nás tak nějak samozřejmě předpokládají, že reálnou šanci dostat se do parlamentu má jen pět jeho současných součástí. Tuto jistotu nesdílím – politická mapa je u nás velmi mladá, jen dvacetiletá a nikde není psáno, že za dalších dvacet let musí vypadat byť i jen podobně. (Vzpomeňme na první volby, kdy u nás do parlamentů – tehdy tří – kandidovalo celkem 96 stran, pokud mě paměť neklame, a to včetně tak zvláštních sdružení jako byla Strana přátel piva. A z dnešního, sotva dvacetiletého odstupu, je opravdu zajímavé, že pivaři dostali ve volbách do ČNR 0,61%, Občanské fórum 49,5% a ČSSD 2,68%). Zkusím to vzít jednotlivě, souhlasit se mnou nemusíte, názory uvítám:
KSČM
Snad je to naivní se ptát, ale platný Trestní zákon říká v §260: (1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. Přiznávám, že to nechápu. Kdyby se současná KSČM přejmenovala, nedalo by se nic dělat, i kdyby v jejím čele stáli stejní lidé. Oblíbeným argumentem lídrů KSČM je to, že se od minulosti té zlé KSČ dávno distancovali a že byli v padesátých letech (předseda Filip se narodil v roce 1955) příliš malí na to, aby s ní mohli být spojováni. O vládě zvlčilé lůzy u nás v padesátých letech i v době normalizace víme všichni – o lidech odvlečených na Sibiř, o politických procesech, vraždách, vyhánění lidí z domovů, o znárodnění i násilném vzniku JZD. I o bezcitnosti a primitivismu, které jim dovolovaly nejen zabít dr. Horákovou za odlišný politický názor, ale navrch tito duševní bezzemci přidali ještě nevídanou krutost, když jí před popravou sice umožnili setkání s dcerou, ale nedovolili jim se OBEJMOUT.
Dnešní čeští komunisté tvrdí, že s tím nemají nic společného. Mám to snad chápat tak, že když si dnes založím nacistickou stranu a řeknu, že Hitler je ošklivé káčátko, bude všechno v pořádku?! Tomu nerozumím… Nechápu ani jednoho člověka, který volí KSČM, protože tím dává hlas pokračovatelům zločinců, nicméně jejich 10-15% blokuje český parlament vždycky a není důvod se domnívat, že by tomu snad letos mohlo být jinak.
ČSSD
Podivně stmelena za velkým vůdcem, s opravdu kuriózními představami o demokracii (stačí se podívat na vládu Davida Ratha ve středočeském kraji) a politickým programem kopírujícím průzkumy veřejného mínění. Strana, která si naštěstí zachovala alespoň základní soudnost a zamezila vzestupu “politika” Drymla, ale k demokratické levicové straně má dost daleko. V krajských volbách zázračně zazářila díky podvodu s třicetikorunovým poplatkem (vrcholem všeho je skutečnost, že pan Rath jej přirovnává ke slevovému kuponu v Tescu a mě by opravdu zajímalo, zda ví, jaký je rozdíl mezi soukromou firmou a krajem, který hospodaří s veřejnými financemi) – je však otázkou, zda takové zázračné téma najde i pro podzimní volby. Tedy – zda přiláká k volbám o tolik voličů více, jako se jí to podařilo loni na podzim a kolik dosavadních voličů jí neodpustí tak hrubý politický faul, kdy shodila vládu uprostřed evropského předsednictví a celosvětové krize, ačkoliv sama neměla následné řešení.
ODS
Zajímavý posun. Shozena i vlastními poslanci za (zřejmě) tiché iniciace Hradu. Je otázkou, kolik dosavadních voličů se přikloní ke Straně svobodných občanů a jak ODS pomůže či nepomůže případná podpora Václava Havla (případná i částečně překvapivá, pokud bychom nechtěli brát v úvahu, že to nemusí být podpora pro ODS, ale proti Václavu Klausovi – těžko říci). Výhodou ODS je Mirek Topolánek – ukázal, že umí být lídrem, že umí vzdorovat nepřízni a že si umí vydobýt respekt i v Evropě.
KDU-ČSL
Strana, která zemřela s Josefem Luxem. Od té doby jen tápe a hraje si na politiku, včetně vyvrcholení v podobě zvolení předsedy Jiřího Čunka – aneb jak to dopadá, když se do čela zavedené strany dostane neuvěřitelně hloupý člověk, který si myslí, že politika je natřásání peříček na recepcích a v televizních studiích. (Zkuste si napsat vyjádření Jiřího Čunka k jakémukoliv problému a pak si ho rozebrat slovo po slovu – NIC tam není, jen fráze bez obsahu od člověka bez vzdělání). Je otázkou, zda jí postačí k protlačení do parlamentu podpora skalních voličů z jižní Moravy. A je otázkou, zda vůbec půjde KDU-ČSL do voleb v dnešní podobě.
Zelení
Strana, která v parlamentu začíná i končí s Kateřinou Jacques. Na začátku byla komedie se zmlácením na ulici a výrazná podpora médií, která lidem dávala naději, že hlas pro Zelené nespadne pod stůl. Do parlamentu se tak dostala strana, která je politicky velmi nevyzrálá a která neměla na velkou politiku připravené lidi. Rozkol s jihočeskou matkou Kuchtovou, patálie s politickými naivkami Zubovou a Jakubkovou, naprostý odklon od skutečných zelených témat. Čeští Zelení nám ukázali, že ekologie je pro ně jen zástěrkou, slovem bez obsahu. Vrcholem samozřejmě bylo trápení paní místopředsedkyně s biomasou – bylo to legrační, ale především neuvěřitelné. Současní Zelení jsou i díky jejímu komickému výstupu stejně věrohodní, jako ryba, která se utopila.
Strana svobodných občanů
Zatím nijak zvlášť viditelná, představovaná jako skutečná pravice a zřejmě až evropské volby ukáží, zda sehraje nějakou roli i v parlamentních volbách.
Strana Kalousek
Miroslav Kalousek je muž s otazníky v minulosti, ale také výjimečný ekonom ( o to výjimečnější, že původním vzděláním je inženýr chemie) a Bohem nadaný politický stratég. Můžeme si o něm myslet cokoliv, ale pravdou zůstává, že za současný stav českých veřejných financí bychom mu měli líbat ruce. Ministr financí, který byl vyznamenán jako nejlepší z 31 evropských ministrů financí a hlavní strůjce protikrizového zázraku – spolutvůrce toho, že jsme byli listem Financial Times označeni jako jedna ze tří evropských zemí, které nejlépe odolávají krizi – i toho, že ratingová agentura Standard & Poors předpověděla, že Česká republika přečká krizi nejlépe ve svém regionu. I kdyby ČSSD stokrát říkala, že Topolánkova vláda krizi podcenila a reagovala na ni špatně, čísla říkají pravý opak. Těžko říci, zda si český volič uvědomuje, kolik peněz mu Miroslav Kalousek zachránil – ať těch vlastních v kapse anebo těch veřejných, které ještě spousta lidí považuje za státní, aniž si uvědomuje, že státní peníze jsou jen a pouze jeho daně. Miroslav Kalousek už naznačil, že nebude kandidovat za mrtvou KDU-ČSL, protože: “svého mozku si cením víc než mozku bratra předsedy”. Kdyby skutečně došlo k založení Strany Kalousek, která by šla do předvolební koalice s ODS, aby byla záruka, že hlasy jí dané nepropadnou, ještě bychom se mohli divit tomu bláhovému předpokladu, že levice má před sebou jasné vítězství.
PS: blog jsem napsala včera. Nečiním si nárok na patent na rozum – a v politice už vůbec ne. Nicméně mě opravdu potěšila dnešní zpráva, že se uvažuje o tom, že by vznikla strana pod vedením Karla Schwarzenberga s Miroslavem Kalouskem jako hlavním manažerem, která by šla do voleb v koalici s ODS. Pokud ano, je to nejlepší vyhlídka, jaké jsme se mohli dočkat v zemi, kde je možné, aby opozice svrhla vládu vprostřed evropského předsednictví a se světovou krizí v zádech…